Železná lady

Železná lady je dokonalým příkladem promarněného potenciálu. Famózní Meryl Streep (žadonění o Oscara bude vyslyšeno) - a to je všechno. Většinu stopáže sledujeme výjevy ze současnosti, ve kterých bývalá britská premiérka trpí stařeckou demencí a má halucinace, ve kterých se jí zjevuje mrtvý manžel. WTF? Zásadní okamžiky ze života Margareth Thatcher jsou ve filmu rozesety nahodile bez nějakých spojovacích sekvencí a jakoby omylem. A bohužel selhává i režisérka Phyllida Lloyd, jíž ode dneška zvu uspávačkou hadů. Subjektivně je film dlouhý přibližně dvě a půl hodiny (ve skutečnosti 105 min) a spíš než celovečerní snímek připomíná televizní inscenaci. Už dlouho jsem takhle netrpěl. (15.02.2012)

Margaret Thatcher - Iron Lady, Odborové koště. Asi každý ví, že to neznamenalo oblibu v domácím žehlení a uklízení.. Zvolený koncept vyprávění lze pochopit (konfrontovat nyní silně korodující železo s tím, jak kdysi bylo skálopevné), nicméně forma jak je tomu činěno je krajně nešťastná. Ať už těžkopádně naroubované asociace, snaha o korektnost měnící se v mdlost, či absence momentů o síle falklandské desetiminutovky. Když tak nad tím přemýšlím, ona asi byla nejsilnější ta úvodní scéna s nákupem mléka, která defilovala pomíjivost - jak lidskou, tak politického odkazu konzervativní baronky. Jinak v rámci životní vyváženosti doporučuji zhlédnout spolu s Brassed Off od Marka Hermana.. (15.10.2013)

Velmi zmatené prolínání mnoha časových linek, opravdu si myslím, že neměli vyprávět příběh z pohledu skoro dementní stařenky. U většiny životopisných filmů mám problém s tím, když se nezaměřují na určitou část života jedince, ale na prakticky celý život. Je to zbytečné, například Margaritino mládí a stáří není pro zachycení jejího života příliš důležité. Meryl je výborná, ale tady je na vinně jednoduše scénář... (10.01.2016)

Nebýt Meryl Streep, tak film je nekoukatelný. Zasloužený Oscar za tuhle roli. Od celého filmu jsem čekal úplně něco jiného. Do 105 minut příběh Iron lady nacpat nejde a o to více mě zarazilo, když snad 30% stopáže sledujete Iron lady ve stáří, kdy ji tak trošku už hrabe. Obrovské zklamání. Tahle látka měla obrovský potenciál. (14.05.2012)

Filmařsky nejvděčnější životní etapou Margaret Thatcherové je stařecká demence (nebo senilita, či co to měla za diagnózu). A dává to smysl. Vytáhnou se maskéři, vytáhne se Meryl Streep (což máme obě oscarové nominace) a politicky toto období vůbec není kontroverzní. Takže to vedlo až k tomu, že druhou nejvýraznější rolí ve filmu je halucinace. Škoda, tenhle portrét se vlastně ani nehodí k názvu filmu. Já bych tedy rozhodně dal přednost snímku o její cestě k politice a práci v krizových fázích jejího úřadu. (17.10.2015)