Polisse

Francúzsky film o špeciálnej policajnej jednotke zaoberajúcej sa predovšetkým ochranou detí pred zneužívaním, násilím, zanedbanou starostlivosťou, atď. Veľmi efektívne kĺbi pracovný ale aj súkromný život jednotlivcov, pekne vidno psychické rozpoloženie jednotlivých postáv. V istých momentoch fakt silný zážitok a môžem odporučiť. (02.04.2013)

Výjimečný film, jehož styl vyprávění bude zpočátku působit těžkosti, je to jak rychle přetáčená kazeta s výukou francouzského jazyka. Pseudodokumentární forma je opravdu zvláštní, ale o to víc autentická metoda, kterou si postupně oblíbíte, zejména když pozorujete, jak většině oddělení ujíždějí nervy při setkání s hloupými agresory. Konec je opravdu nezapomenutelný, šokující. (13.03.2012)

Když se někdo opravdu zajímá o filmy, čas od času se mu podaří v tom obrovském množství, známých, neznámých, dobrých i špatných filmů, objevit kousek, o kterém nic neví a který ho dokáže natolik strhnout, že to i jeho samotného překvapí. Řeč je teď samozřejmě o mně a o snímku "Polisse". Na první pohled se může zdát, že se bude jednat o sondu do těžkého života francouzských policistů, ale není to tak úplně pravda. Zklamaný bude ten, kdo bude očekávat styl brazilského "Tropa de Elite", protože zde se na přestřelky s gangy opravdu nehraje. Film se zaměřuje na globální a hodně syrové téma dětského zneužívání a to převážně ze strany samotných rodičů, či jiných blízkých, kteří si získávají dětskou důvěru. Většina scén je tedy spíše komorních a zaměřují se na jednotlivé výslechy podezřelých i jejich obětí a divák také pozoruje, jaký vliv má tato práce na psychiku samotných policistů. Film překvapuje a hlavně vtahuje diváka svou realističností, (což podtrhují neznámí herci i dokumentární kamera) která je patrná hlavně u již zmíněných výslechů, při kterých by se dala atmosféra krájet. Možná, kdyby "Polisse", ještě více přitlačil na pilu, (což by pro mnohé už bylo neúnosné) jednalo by se o nezapomenutelné drama, kterému bych neváhal dát plné hodnocení, ale i přesto se jedná o snímek, který můžu doporučit každému, který ve filmech nevidí jen zdroj zábavy ale i určitou hodnotu. Jedno z největších překvapení, které jsem za poslední dobu viděl. (10.11.2012)

Netušila jsem, že mě po první asi půlhodině rozporuplných pocitů tenhle snímek tak zasáhne. V každém případě už jen námět je sám o sobě velmi citlivý a umět ho zpracovat tak, aby diváka nějak oslovil je nesmírně těžké. Maiwenn Le Beskco nám polodokumentární formou přiblížil strašně náročnou a psychicky vysilující práci zvláštní skupiny policie, která se věnuje s obrovským nasazením vyšetřování, kde se jedná o obtěžování a zneužívání mladistvých, či jiných problémů souvisejících s dětmi. Jejich práce má pochopitelně vliv i na jejich soukromý život, kdy se musí mnohdy vypořádávat i se svými problémy. Je to opravdu vyjimečný film s mnoha silnými, emotivně vypjatými scénami a já ho i přes ten těžší rozjezd doporučuju ke zhlédnutí. - "Nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti". (24.03.2015)

Každodenní rutina, která tu a tam vytrhne ze stereotypu i ostřílené hráče policejního týmu, který se snaží snižovat bezpráví na těch nejzranitelnějších – dětech. Navíc se jejich snaha odehrává v zemi, ve které je odhadováno, že až čtyřicet procent populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny. Takže tohle francouzské kriminální drama je o to větším koktejlem etnik, tradic nebo náboženství. A policajti, a obecně státní správa, to v etnicky různorodé zemi nemají vůbec snadné. K postavám (kterých je docela hodně) jsem si hledal cestu obtížněji, místy jsou až moc hysterické, i když chápu, že snaha netahat si práci domů byla marná. Tenhle psychicky „odolný“ tým se navíc sobě navzájem stává druhou rodinou, která rozumí každodenní bezmoci. Zneužívání dětí a mladistvých je téma velké a citlivé, tady mi nicméně zpracování sedlo na lepší tři hvězdy. (23.03.2015)