Simonův vesmír

Jednoduše hezké! Utkané z procítěně nevšedních pohledů. Úplně jednoduché a přitom láskou komplikovaně kompromitující. Simon je "rainmanovsky" vyprávějící podivín, který proto,aby žil svůj obyčejný standard, neváhá vkročit do světa obyčejných neobyčejů....děla to přitom úplně prostě,aby ve výsledku učinil z tohoto snímku dechberoucí zážitek... (12.07.2012)

Chvílemi mi přišlo, že scénáristi zapomínali na Aspergerův syndrom, nebo se jim to jen nehodilo do příběhu. Jeden den Simon vyvádí, že má mít místo tacos pizzu se zpožděním, ale druhý den mu nevadí, že jí v jinou hodinu v jiném bytě a jiné jídlo než na které je zvyklé. Jinak je to dobrá romantická komedie. Navíc jedna z mála, která skončí dobře. :D "Nejsou v tom city? Ty nesnáším." (01.10.2020)

Výborná komedie, jejíž největší a snad i jedinou chybou je vystavění na typu autistické poruchy hlavního hrdiny. Ve chvílí kdy tohle zjistíte a naplno uvědomíte čemu se vlastně vy a všichni okolo smějí, tak už to zase tak ideální záležitost není. Přece jen život s takovým postižením takováhle skvělá jízda jako zde určitě nebude. Lze-li od toho s nadhledem odhlédnout, tak je to jeden z nejzábavnějších počinů co jsem za poslední dobu viděl. Ale kdo to úplně dokáže ? Jinak nenáročná naivní dějová kostra nemá ve své realizaci žádné hluché místo a panoptikum postaviček, které se v průběhu objeví a ve finále plně projeví, je skvělé. Z kina jsem odcházel, i přes občasnou svojí vlastní rozpolcenost z průběhu sledování, velice dobře naladěn a nestydím se za to. Ať si kdo chce co chce říká, tak z filmu záměr tvůrců především pobavit je jasně patrný. ps: Sheldon z BBT po chvíli jednoznačně rozpoznán [80%] (16.04.2012)

No, na to, že je to film o klukovi s poměrně nepříjemnou nemocí, to byla celkem sranda. Moc se mi tenhle film líbil, protože to bylo příjemné prostředí, i postavy (až na Simona, samozřejmě) se chovaly jako v normálním životě a byl tam ten již zmíněný vtip. A pak dvě malá plus - na Sama se dobře kouká a švédština je legrační jazyk. :-) (26.08.2012)

Nádherný poetický film, který má sice s realitou pramálo společného, ale o to je krásnější. Režisér pojal život člověka s Aspergerovým syndromem jako takovou "Améli z Montmartru naruby". Zatímco Amélie viděla skrytou krásu obyčejného života a šířila toto poznání mezi ostatními, Simon zve vybrané do svého nitra a dává jim objevit kouzlo všedního dne očima nezkaženého člověka. Obsazení hlavních postav se opravdu povedlo. Oba předvedli výborný výkon a spolu s osobitým režisérským stylem dělají drtivou většinu výsledného dojmu. Ten trochu kazí uspěchaný scénář a předvídatelnost hlavní dějové linie. Top 10 za rok 2010. (21.09.2011)