Senna

Veľmi silný dokument, o jednom z najlepších pretekárov histórie F1. Hoci nie som ultra fanúšikom tohto športu, dokument ma zaujal svojou autenticitou a najmä osobnosťou samotného Sennu, ktorý je tu vykreslený v prvom rade ako človek, až potom závodník. Najsilnejšími boli pre mňa zábery z osudového víkendu v Imole, Sennova viditeľná nervozita z okolností fatálneho tréningu a smrti ďalšieho pretekára. Akoby aj on sám niečo tušil...A v týchto dňoch sa mi nedá nespomenúť paralelu s nebohým Paľom Demitrom, scény lúčiacej sa celej krajiny boli veľmi symbolické. (17.09.2011)

Asi bych řekl nejlepší sportovní dokument. Ayrton Senna byl legendárním závodníkem a určitě ho byla velká škoda, jako závodníka, ale i jako člověka. Jeho závodní styl měl svoje kouzlo i respekt u závodníků a hlavně u fanoušků, které si zamiloval. Nejlepší pilot F1 všech dob! Určitě je dobře, že tento životopisný dokument vznikl. Kdo je fanouškem formule 1 by to měl shlédnout. (12.10.2011)

Čím dál tím víc jsem přesvědčena, že opravdu nemusím vidět všechny filmy ze seznamu 1001 film, které musíte vidět ... Klidně umřu bez nich. U dokumentu je podstatné, jestli se zaobírá tématem, které mě zajímá. Mnohem víc, než jak kvalitně je natočený. Formule mě nezajímají, proto dokážu jen těžko hodnotit cokoliv jiného, než osobní přínos. (21.08.2017)

Je to jednoduché. Vždy jsem (ať už se jednalo o sport, či "obyčejný život") dával přednost emocím před "chladným, vykalkulovaným rozumem". Proto jsem např. v tenisu fandil A. Agassimu před P. Samprasem, nyní N. Djokovičovi (popř. R. Nadalovi) před R. Federerem, v lyžování držel palce italskému špageťákovi A. Tombovi, či přál Trautenberkovi (v nerovném boji) proti Krakonošovi, popř. chudákovi vlkovi proti zajícovi. Stejně tomu bylo i v případě živelného a emocemi zmítaného A. Senny před strojovým, přemýšlivým, do posledního okamžiku kalkulujícím A. Prostem. Přiznávám, že (možná) v případě tohoto snímku (dokumentu) A. Kapadii nebudu zcela objektivní, neboť A. Sennu považuju za posledního velkého jezdce F1-ček a vůbec nejlepšího jezdce všech dob (min "na mokru"). (Možná) mohly zaznít (být ukázány) více i temné stránky a negativní vlastnosti Ayrtona, ale co, tohle má být POCTA a nikoliv OBŽALOBA a nutno jedním dechem dodat..., tohle je KURVA Pocta s velkým P. Dokument Senna je vkusně namýchaným mixem (jak ze soukromého, tak převážně sportovního života) jednoho brazilského kluka (chlapa) co si (s)pnil klukovský sen, stal se ikonou, modlou pro svou zemi, ke ke které se vždy hrdě hlásil, propagoval ji a snažil se ji i pomoci (důkazem budiž jeho odkaz(y). Zejména je to potom dokument o jednom (ne)obyčejném chlapíkovi, co jentak mimochodem byl jedním z NEJlepších pilotů historie celé F1. p.s. co se samotného konce týče, (bez mučení přiznávám), slza ukápla. Snad bylo i Ayrtonovým osudem, aby právě jeho smrt byla tím milníkem (hybnou silou) pro mnohem větší zabezpečení pilotů a zejména kokpitů F1-ček. (09.09.2011)

Když začalo pršet, ucítil šanci. Byl výborný pilot, ale často proti němu stála politika a zákulisní nástrahy. Spolu s arogantním Alainem Prostem vytvořil Senna na řadu let historicky nejúspěšnější dvojici jezdců jedné stáje. Rádi se však neměli. Zásadní byl rok 1989, kdy obhajoval mistrovský titul, ale v posledním rozhodujícím závodě byl až k nepochopení diskvalifikován pro nedovolené zkrácení zatáčky. V další sezoně pochopil, že není nedotknutelný. V tréninku totiž britský pilot Donnelly doslova přežil vlastní smrt po těžké nehodě, kdy mezi troskami vozu zůstalo ležet jeho bezvládné tělo připoutané k sedačce. Přemýšlivý a skromný brazilský pilot dál vyhrával. Několikrát hovořil o nutnosti dosažení větší bezpečnosti jezdců na okruzích. Osudná se mu stala trať v Imole v San Marinu (tehdy vyhrála nastupující kometa Michael Schumacher), kde v roce 1994 pravou stranou narazil do betonové zdi. Nezemřel sám – v kvalifikaci zahynul pilot Roland Ratzenberger. Dávat do kupy životopisný dokument je ošemetné. Na přílišnou idealizaci a na „zvětšování“ už tak velkého závodníka diváci nejsou tak úplně zvědaví. Tady se toho ovšem tvůrci vůbec nebojí. Výsledek je sice velkou oslavou dravého jezdce, ale také idealistického muže, který stojí proti sportovnímu politikaření. A musím říct, že intriky a emoce v podání režiséra Asifa Kapadia mě chytily víc, než Howardův nedávný závodní kus Rivalové o dvojici James Hunt a Niki Lauda. Tohle je rozumně natočené, dynamické, energické. (10.05.2015)