Král z ostrova Bastøy

90%. Táto téma mi je dosť blízka, porovnával som súčasné zariadenie pre mladistvých a to, ktoré je predstavené vo filme. Je to neporovnateľné. Vynikajúce herecké výkony mladých chalanov musím oceniť, veľmi uveriteľné. Pozri tiež: http://oslopuls.aftenposten.no/film/article463638.ece. Film odporúčam. (10.02.2012)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

„Takže ty si myslíš, že jsi silný, že? Uvidíme!“ A Erling ukázal, jak moc silný ve skutečnosti je…Film mi velmi připomínal o 2 roky staršího severského příbuzného z Finska, a to Domov šedých motýlů. Tu a tam mi dokonce přišlo, že jsem už některé scény v podobném provedení viděl. Ale Král jde mnohem víc na dřeň. Skličující situace mnoha mladistvých delikventů mi přišla ještě víc bezvýchodná. Jasně rozdělené úkoly, šedá rutina, tvrdá práce, čísla místo jmen a žádné odmlouvání. Porušení disciplíny a pravidel? Přichází kolečko v podobě nekompromisních trestů, snížení přídělů a přidělení horší práce. Postupně se tak prohlubuje divákův vztek vůči řediteli a jeho podřízeným ruku v ruce s navazováním sympatií k hlavním chovancům. To se ukáže v celé své kráse při velmi působivé pasáži povstání, kdy divák fandí vzbouřencům naplno a dočká se solidní porce napětí. Následné rozčarování a deprese (jakkoliv předem očekáváné) jsou pro publikum velmi trýznivé. Konec potom má svůj emocionální dopad…za mě silné 4*, kvalitní podívaná. (29.01.2023)

Film se odehrává v roce 1915 na opuštěném ostrově v Norsku, kde se nachází nápravný ústav pro mladistvé delikventy. Ústav je veden sadistickou rukou Stellana Skarsgårda, který hraje jako bůh. Seveřané při síle se svou bezvýchodní atmosférou, vynikajícími hereckými výkony, drsným až nepříjemným prostředím s dostatkem napětí a nemilosrdným koncem. Velmi dobré. Slušný rest! 80% (03.05.2019)

První čtvrtinu filmu jsem se upřímně nudila a říkala jsem si jak proboha vydržím tu další hodinu a půl. Ale jakmile se přetrpí ten začátek tak to začíná být temné hutné a drtivé- jako moje prvotní představa. Poslední čtvrtina je naprostým opakem začátku- Plná akce a dramatu. To co nepochybně stojí za povšimnutí jsou herecké výkony a dokonalá hudba (která je podle mě vůbec nejlepší složkou celého filmu. To co by se dalo vylepšit je kromě slabšího začátku- který je pro diváka (jestliže sleduje film poprvé) zbytečně rozvleklý a nic neříkající také předvídatelný děj a jednoduchost některých vedlejších postav. Takže hodnotím film 4 silnějšími hvězdičkami i když můj emocionální dojem hned po shlédnutí by byl na pět hvězdiček.----"Jednou jsem viděl velrybu, jak plavala se třemi harpunami v sobě.Trvalo to celý den, než zemřela. Našli jsme ji znovu a přistoupili k ní blíže,než kdykoliv před tím. Byla slabší kvůli harpuně, s kterou jsem jí střelil. Pokryta šrámy ze všech zápasů, které bojovala."---- (04.11.2012)