Král z ostrova Bastøy

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Něco mezi Ondskanem a takovýma těma příběhama z vězení, jako Poslední pevnost. Poslední pevnost nebo Shawshank. V každým případě je C-19 tvrďák podle mýho gusta, scénu s umyvadlem jsem si pustil asi třikrát. O věrohodnosti příběhu se samozřejmě dá pochybovat, takhle zpracované to vypadalo, že je to neoprávněně trestaná skupina hrdinů. Nicméně drsárna, už jen jak se jim pořád kouří od pusy. (19.10.2013)

Mladý, problematický chlapec menom Erling prichádza do nápravného zariadenia určeného pre problematické deti. Na opustenom ostrove Bastoj sa dostáva neprispôsobivej mládeži tvrdej prevýchovy. Po spočiatku veľmi ťažkých začiatkoch si Erling predsa len nachádza pár priateľov. To sa nedá povedať o priazni riaditeľa Bestyrera, ktorý ho neustále obviňuje z nerešpektovania zamestnancov či vyučujúcich. Erlingovi je jasné, že pokiaľ chce slobodu, musí z ostrova ujsť. Okolnosti naberajú rýchly spád po tragickej smrti jedného z chovancov. Podarí sa mu ostrov opustiť? Alebo ho čaká omnoho tvrdší boj? Kam sa hrabú dnešné asociálne zariadenia pre mladistvých. Miestami mi bolo ozaj ťažko. V takých podmienkach by sa dostalo prevýchovy aj samotnému Černákovi s Melom. Vďaka výberu prostredia a hereckým výkonom všetkých zúčastnených mi prišiel snímok veľmi realistický. Príbeh tvrdý, krutý, vyvolávajúci pocity sklamania, ale bohužiaľ, nie vždy sa nám v živote dostáva zadosťučinenie. Veľmi dobrý film. (24.02.2014)

Spojler - název filmu nevypovídá o skutečné podstatě filmu! Podobných severských filmů je přehršel a překvapivě je to dobře, protože seveřané prostě umí diváka zasáhnout svou syrovostí. Scénář diváka donutí fandit místním chovancům, kteří jsou znásilňování, fackování a ponižování do té míry, že v nich jednoho dne bouchnou saze a svým kantorům a hlídačům dají za vyučenou. 87 % Celosvětový příjem k 4. 3. 2020: $4,360,391 (16.03.2020)

Kongen av Bastoy (Král Ďáblova ostrova) je určitě dobrý film. Máme tu nějakou nosnou historickou událost, studené lokace zimního ostrova, herce jako Skarsgard nebo Joner, smutnou hudbu a uzurpovaní kluci versus zlý "house father", toť téma vždy vděčné. Ne dlouho předtím jsem viděla Ondskan, kde sice příběh byl trochu jiný, ale vesměs šlo taky o správný hochy vzdorující bezpráví uvnitř nefungujícího výchovného systému. Ale zatímco Ondskan působí na diváka tak, jako by byl taky kamarád hlavního hrdiny, všechno s ním prožíval a tajně mu držel palce, u Kongen av Bastoy to divák pozoruje zpovzdálí. Sice taky fandí, ale jako by koukal na zápas dvou mužstev. Přitom i tady je hlavní hrdina sympaťák co najde v ústavu nejlepšího přítele, ale jejich vztah je nadhozen zkratkovitě. Prostě spolu kamarádí. Proč? Proto. A celou dobu filmu se Erlingovi nemůžeme dostat pod kůži. Proč jako jediný má sílu vzdorovat a něco proti bezpráví podnikat? Protože proto. Film má skoro dvě hodiny a tentokrát to je opravdu cítit. Konec je sice silné kafe, ale chybí lepší vztah diváka k postavám, tak nemůže víc strhnout. A ještě k hercům - Skarsgard hraje ředitele polepšovny, člověka ovládaného ne zcela správným žebříčkem hodnot, a nedalo by se říct, že je to vyloženě padouch. O Kristofferu Jonerovi, co hraje dozorce, se to už říct dá (a o jeho kníru taky) a člověk má fakt chuť mu zakroutit krkem. Adolescenti sympatičtí, přirození. Přesné 4* (29.10.2011)