Král z ostrova Bastøy

Podobných filmů již bylo natočeno mnoho. Je to další svědectví o nelidském zacházení člověka s člověkem (resp. s dětmi a mládeží). Měli bychom si tyto úseky historie připomínat už proto, že od lidství k nehumánnímu jednání je jen malý krůček. A jsou a vždy byli a budou lidé, kteří rádi mají nad někým moc a dávají mu to patřičně najevo. Nejhorší je, že dodnes jsou místa na světě, kde jsou podobnému chování vystaveni nejen dospělí, ale i děti a často se proti tomu nic nedělá jen pro to, že z toho někomu kapou peníze, viz továrny v Číně a Africe (wtf, zase sem nějak ujela:)) Je to těžký a silný film s úžasnými hereckými výkony, mnoha myšlenkami a krásnými scénami přírody. I když ti kluci něco v reálném životě provedli, není důvod zacházet s nimi jako se zvířaty. Spíš se snažit předcházet asociálnímu chování mládeže. Ale v tom se toho za těch skoro 100 let moc nezměnilo. Stále se vráží víc do trestních ústavů než do prevence a volnočasových aktivit a kvalitnějšího života mládeže. (25.02.2012)

Norská verze Přeletu nad kukaččím hnízdem mě, až na několik slabších momentů, po celou dobu bavila, Stellan Skarsgard byl už tradičně skvělý a tvůrcům se vydařila i parádně bezútěšná atmosféra. Jen jsem za celou dobu nedokázal soucítit s hlavními hrdiny, jistě, vychovatelé by se neměli s chovanci intimně sbližovat, protože je to nehygienické, ale zato si myslím, že by se v našich věznicích mohl někdy bachař někomu postavit na prsty, místo toho, aby nějakému zmetkovi měnil hry v PS 4. (23.10.2019)

Zatím asi nejlepší film jaký jsem v roce 2012 viděl a hlavně film, kde nemám vytknout vůbec, ale vůbec nic. Stellan Skarsgard si svým fantastickým hereckým výkonem hlasitě řekl o práci v Holywoodu. Dechberoucí herecký výkon. Ani ostatní herci však nezůstali pozadu. Hlavně chovanci zahráli přesvědčivě. Když navíc připočtu parádní scénař, který šlape jak švýcarské hodinky, dobrý soundtrack, kameru a vlastně všechno je dokonalé a vážne nemám co kritizovat. (12.05.2012)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

"Jednou jsem viděl velrybu, jak plavala se třemi harpunami v sobě." .. Stejný žánr jako Zlo mezi námi nebo Domov šedých motýlů. Norský ostrov jakožto polepšovna pro nepolepšitelné, kde panuje tvrdá ruka a kde se schovává i jiné (ne)lidské zlo. Parta kluků odsouzená držet při sobě navzdory osudu. Pochmurná a bezvýchodná severská atmosféra bez výhledu na lepší zítřky (19.03.2018)