Tichý muž

Problém je trochu s tím, že už se přece jen jedná o film starý a jeho vizuální stránka není zas tak skvělá. Rok 1952 už je dávno za námi a technicolorové zbarvení prostě nemusí sednout každému. Trochu to místy vizuálně připomíná film "Čaroděj ze země Oz". Když vám ale tahle kvalita nevadí - osobně ji mám rád, protože v sobě má kouzlo - film si díky tomu můžete užít ještě víc. Asi to nebude něco, co nadchne každého, přece jen, není to příliš zaměřeno na mladé, ale možná i oni, když dají filmu šanci, poznají, že komedie může být chytrá a zábavná a že vlastně nevadí, že už má více jak 60 let. (19.11.2013)

Tichý muž je Fordova reklama na Irsko, nebo možná na všechny klišé o Irsku. Poetická kamera a výprava září všemi barvami, muzika je rozverná i dojemná, hodně se pije, tančí, zpívá a pere. Samotný příběh je ale docela jednoduchý - do vesničky Inisfree se vrací z Ameriky místní rodák, který se zamiluje do ohnivé sestry statkáře Danahera, který je proti. A tak než se dají dohromady, musí čelit nejrůznějším tradicím, které jsem spolu s Waynovou postavou příliš nepobíral. Pokud podobné namlouvací a posvatební rituály fungovaly, divím se, že Irové nevymřeli po přeslici. Nicméně závěrečná bitka, na kterou se pospíchá podívat (a zůčastnit se) celé město je natočená s takovou energií, radostí a furianstvím, že jsem chtě nechtě musel zvedout své původní tříhvězdičkové hodnocení. Byla to pěkná podívaná. (05.06.2018)

John Ford natočil Irsko jak z kalendáře: malebná, divoká příroda, drsné podnebí, lijáky bičující krajinu, něžné žluté kvítky, ztichlé hřbitovy.... Do toho zasadil příběh, u kterého si nejspíš řekl: "O co, že do toho narvu všechny stereotypy o Irech, na jaké si jen vzpomenete!" A v tomhle ohledu uspěl stoprocentně. Irové jsou hrdí, chudí, vznešení, opilí, básničtí, sebevědomí, rvaví, svérázní a paličatí. Jedna je dokonce zrzavá! ____ Právě manželství mezi umanutou zrzkou a dlouho klidným rodákem, který se po letech vrací z Ameriky, je ústředním motivem filmu. ____ Nepřesvědčivým. Důvod, proč je manželství nešťastné, stojí na vodě, protože pro katolickou Irku je přece nejdůležitějším potvrzením platnosti svazku svatba v kostele a ne to, že jí bratr odmítá vyplatit věno. Takže její odmítání muže, za kterého je vdaná, kterého údajně miluje, ale zároveň ho považuje za zbabělce, spíš svědčí o tom, že si nebohý irský navrátilec z USA vzal chamtivou potvoru. _____ Irská krajina má podvratný charakter i na Seana, který se kdysi z velmi pádných důvodů rozhodl provždy se zříct pěstních soubojů. Což ale nikdy nebylo řešením v žádném z Fordových filmů, takže je jasné, že i v tomhle případě donutí už vyklidněného chlapíka k tomu, aby se zase postavil nepříteli za pomoci kopanců a ran, které by zabily vola. ____ Pro Fordovu macho náturu věřící v osobní odplatu je to typické, pro mě je to krok zpátky, který Seana strhnul zpět k pritmitivnější stránce života. /20. 8. 14./ (20.08.2014)

The Quiet Man je asi najosobitejší film dua Ford/Wayne a režisér filmu, westernovy klasik, opäť raz potvrdil svoju zručnosť a neskutočnú univerzálnosť keď sa odhodlal aj na takýto film, romantickú komédiu natočenú v krásnom zelenom Írsku. Dej je jednoduchý odohráva sa na počiatku 20. rokoch minuleho storočia. Sean Thornton (Wayne) sa vracia do svojej rodnej dedinky Inisfree kde stretáva starých známych ale aj nových ludi, jednou z nich je aj Mary Kate Danaher (O´Hara) ktorá je asi najotravnejšia postava akú som v poslednej dobe videl, keď sa k tomu pridajú prapodivne Írske zvyky ktoré mi neboli blízke a neboli blízke ani hlavnej postave vznika dobre namiešaná komédia. Záver filmu pekne vygradoval, veľmi mi to pripomínalo záver filmu The Blues Brothers, žeby sa Landis inšpiroval od Forda ? Každopádne film zapadol prachom a u nás na Slovensku není moc známy napriek tomu že Ford za neho získal oscara. 57% (09.04.2019)

Myslím, že se tomu říká idyla či žánrový obrázek. Ale o irské vesnici na počátku dvacátého století a o irských svatbách se dozvíte docela hodně. Jen lidé jsou idealizovaní, naplňují všeobecně přijímané role, takže se dočkáme celého zástupu rázovitých, ale v jádru dobrých venkovanů. Potěší vidle v seně - ono to lidové boxování často končilo nikoliv pitkou a objímáním ale spíš pohřbem. (17.09.2008)