Cold Sweat
Obsahy(2)
Mladý muž (Facundo Espinosa), kterému se za záhadných okolností ztratila přítelkyně, je ochoten podniknout cokoliv, aby ji získal zpět. Pátrání jej přivede do domu, obsazeném dvojicí chladnokrevných zabijáků, vybavených pětadvaceti bednami výbušnin, které se ztratily v období argentinské vojenské diktatury. (Caminzind)
Recenze (49)
Mé první setkání s režisérem Adriánem Garcíou Bogliano a velmi pravděpodobně i poslední. Ne, že by mi Sudor frío připadal nepovedený, naopak, jen to nějak není zcela můj půlitr piva. Film neustále osciluje mezi exploiťákem plným napětí a parodií sebe sama. Ta druhá poloha se objevuje hlavně v místech, kdy se domem, ve kterém se odehrává celý děj, pohybuje dívka politá nitroglycerinem a snaží se aby nevybuchla. Velkým plusem je opravdu povedený hudební podkres a některé scény, jako třeba fake videochat, kterým zabijáčtí důchodci lákají do svého doupěte důvěřivé dívky. Před kameru posadí blonďáka, kterému chybí nejen jazyk aby nekřičel, ale taky všechny končetiny, aby se moc nepohyboval. V rámci exotičtější produkce jistě zajímavá podívaná. ()
Šílený horor. Do půlky to vypadalo na zajímavý exploitík s hezkýma holkama, úchylnýma zabijákama, slušným napětím a hromadou nitroglycerinu. V půlce hororu se však objeví zombie-ženský a spustí se natolik nepříjemná a otravná hudba, že už to opravdu nehodlám režisérovi tolerovat. Navíc to chování postav postupně nabírá na čím dál větší debilitě a tak nevidím jinou možnost než hodnotit podprůměrně. Argentinci promarnili šanci na dobrý horor. Jejich blbost! 40% ()
Mladý režisér A. G. Bogliano po vydarenom No moriré sola opäť povrdil svoje kvality a oddanosť hororovému žánru. Jeho Sudor frío sa medzi dnešnými torture porn určite nestratí a kľudne môže konkurovať nákladnejším filmom z americkej produkcie. Samotný príbeh je síce jedna veľká absurdita - je sotva uveriteľné, že dvojica starnúcich sadistov by niekoľko desaťročí bez povšimnutia okolia či polície v obytnom mestskom dome realizovala svoje extrémne zvrhlé hrátky, zahrňujúce vraždenie, mučenie, používanie výbušného nitroglycerínu či uschovávanie kanibalských ľudských kreatúr v pivnici... O ten za vlasy pritiahnutý scenár tu ale nakoniec príliš nejde, nakoľko Sudor frío boduje najmä čo sa atmosféry, napätia a hororových elementov týka a ten nápad s nevyspytateľným nitrákom je tiež dobrý. Na Boglianovi mi je navyše sympatické, že na rozdiel od mnohých svojich filmárskych kolegov dej svojich snímiek nesituuje kdesi do východnej Európy či na Balkán, ale do jemu spriaznenej Argentíny, ktorú v nich vykresľuje ako drsný kút sveta, v ktorom nie je núdza o násilníkov a deviantov všetkého druhu. ()
Když nezapočítám závěrečné titulky, film má 74 minut, což je naprosto optimální stopáž na rozehrání nějakého pořádně atmosférického pekla. A taky že jo. Bez zbytečné omáčky se vrhneme do podivného baráku uprostřed předměstí, kde nás zákonitě zmáčejí litry studeného potu. Že psychopati a nitroglycerin je kurevsky šílená kombinace, o tom se přesvědčí skupinka hlavních hrdinů, kteří budou mít kromě mokrých spoďárů i plné ruce práce, aby vyvázli se zdravou kůží. Bogliano tentokrát sází na hutné napětí, slušné lekačky, dravou hudbu, co vám zaručeně zrychlí tep, a v neposlední řadě i několik perfektních zpomalovaček, v níž efektně vybuchuje nitrák a z lidí dělá sekanou. Pro režiséra je tohle určitě nesmírně jistý krok dopředu, a já si ho tak zapisuju do mýho seznamu přísně střežených tvůrců. ()
"Když nedokážete pořádně mluvit, když nedokážete vyjádřit, co chcete, nemáte žádnou svobodu." Na Boglianovi se mi líbí, jak je každý jeho film úplně jiný. Jak si hraje s mnoha barvitými odstíny a subžánry horroru. Tohle je takový docela psycho gore exploitation o dvou dědcích, co si rádi hrají s chemikáliemi. Má to střízlivou stopáž, zajímavé postavy a pořád si to drží napětí. ()
Galerie (6)
Reklama