Jedna mezi oči

Chabý televizní look tomu upírá veškerou atmosféru (a že ji režisér stylových tvrďáren Walter Hill kdysi uměl jako málokdo, viz 48 HODIN, EXTRÉMNÍ PŘEDSUDEK, POSLEDNÍ ZŮSTÁVÁ aj.). Jinak je to ovšem do dnešní doby zasazený 80's akčňák se vším všudy - jednoduchá zápletka, drsný hláškující hrdina, jeho sympatický parťák, nelítostný záporák, hodně (tradičně nasnímané) akce, krve, násilí a trocha té ženské nahoty. ;-) Název filmu je oprávněný (kulku do hlavy tu schytá asi polovina lidí) a trojice Stallone/Kang/Momoa to drží po celou dobu ve vodách příjemného nostalgického béčka na jedno použití. 60 % (30.06.2013)

Jo, je to přesně ten oldschool filmeček ala devadesátky, jaký bych od Stalloneho a ostatně i Hilla čekal. Jenže na rozdíl od Arnieho Konečné se tohle bere až příliš vážně. Tam, kde bývalý guvernér nabíral body za dělání si srandy ze sebe samotného, tam Sly přichází jen s pár nefungujícími hláškami na konto nezajímavého Sung Kanga. A to je škoda, protože ani ten režisérský návrat do minulosti ne vždy funguje a filmu působí značně roztahaně. Sly je ale pořád nejdrsnější dědula na týhle planetě a bez problémů celý film utáhne, akce je fajn (když se nějaká objeví) a závěrečný fight s Momou hodně potěšil. Není to žádná akční katastrofa, ale závan starý školy mohl dopadnout i daleko lépe. (26.05.2013)

"Až ho dostanu, tak to nebude hezký pohled." Neprovokuj legendárního bručouna, kterej umí zabít jablkem a pro všechny případy má podminovaný snad i varlata. Mohl by se naštvat, což sice z kamennýho výrazu jeho tváře nepoznáš, ale suše vypuštěná hláška by měla být varováním, že jeho ruce začínají vykonávat soubor činností směřujících k ukončení tvýho života. Ode mne se zkrátka SS alias Jimmy Bobo žádnýho vyzývavýho pohledu nedočká, zezadu ho do palice také střílet nebudu a rozhodně nebudu souložit s jeho dcerou, i když bych se postelovýmu tělocviku s její nepotetovanou variantou rozhodně příliš nebránil. (18.09.2013)

Drsné filmy o drsných mužích aneb Walter Hill nezklamal a přichází se zábavnou jednohubkou okořeněnou motivem generačního střetu mezi klasickým nájemným vrahem a moderním zabijákem. BULLET TO THE HEAD je vcelku podařená hillovka (nechybí neony ani živá hudba) a různými tématy dává vzpomenout na Walterovy kousky z jeho nejlepších let (osmdesátých). Příkladem můžou být 48 Hrs., Red Heat (polda/zločinec, domácí/cizinec a každý má své metody a pravidla), či Streets of Fire (závěrečný souboj). Příběh je jednoduchý a přímočarý, stejně tak většina postav – které jsou někdy možná až příliš okatě naivní. Zásadní místo má v mnoha Hillových filmech hudba a i tentokrát je soundtrack od začátku zábavný a opět do jisté míry klasický (nechybí harmonika), ale přece jen nepříliš výrazný či tuctový a postupně se trochu ohraje. (P.S. – Slayovy fotky pobavily). Čtvrtá hvězda velmi slabá. (26.05.2013)

70%, bylo to předvídatelné, bylo to jednoduché, bylo to béčkové, bylo to neoriginální.... Ale to vůbec nevadí, viděl jsem to až osm let po premiéře a mile mě překvapil snímek ve starém gardu, který si na nic nehraje, plní zákony žánrů a do toho Stallone, který je otcem akčního žánru. Není to vůbec nic převratného, ale vážim si každé poctivé snahy, která nedopadne do nudy a poctivého řemesla, kterou 70 letý Walter Hill bezesporu umí. (28.03.2020)