Mai wei

Co se s Kangem za sedm let od "Pout války" stalo? Ne že by před tím byl něco víc než ambiciózní řemeslník, ale jeho průlomové kasovní trháky "Swiri" a "Pouta války", alespoň držely pohromadě. "My Way" je ryzí nonsens, jenž kýč, patos a národní hrdinství dovádí až do roviny nechtěného campu. Možná je potíž jen v tom, že když Kanng točil "Pouta války", měl čerstvě nakoukané "Zachraňte vojína Ryna" a tentokrát jen vycházel ze svých tehdejších vzpomínek. Nebo se prostě jen v duchu druhého významu anglického názvu režisér vykašlal na hnidopišské historické či vojenské poradce a natočil to prostě podle sebe. Výsledek každopádně vypadá jako kdyby národní buditel spojil síly s pětiletým klučinou okouzleným modýlky vojenské techniky. Bojové sekvence postrádají jakoukoli prostorovou logiku, nemluvě o rešerši, jak opravdu vypadaly sovětské lágry, Atlantický val či Den D a svou netaktičností a bezkoncepční nepřehledností jsou až směšné. Celá story o Korejci, který prošel napříč druhou světovou od okupace Číny po Normandii, je jen pompézně znějící slogan. Ve skutečnosti prostě vyprávění přeskáče z Číny do Ruska a pak do Normandie, ale místo epické cesty se zaměřuje na hloupě schematické a hystericky přepjaté konflikty odehrávající se na jednom místě a moc neřeší cestu mezi nimi. Když k tomu přičteme celý jalový background s maratóncem, fakt, že se postavy chovají jak retardi (nejhůř dopadla Fan Bingbing), a nelítostnou agitku o morální výši Korejců, před níž má padnout na kolena Japonsko, představuje výsledek nesnesitelný blábol a doklad nesoudnosti režiséra, či v horším případě celého národa (pokud z téhle hrůzy bude hit). "My Way" si paradoxně k dobru může přičíst jen to, že odhaluje, jak máme obraz o bojištích druhé světové války zkreslený z filmů a jak je tento obraz nerealistický. Druhé pozoruhodné hledisko předjímá, že by z "My Way" nakonec mohl být hit; sice ne kvůli nějakým kvalitám, ale proto, že je to jediný film, kde Korejci najednou zažijí slast z toho, že hrdinové střílejí nejen bestiální Japonce, ale i nenáviděné Američany. PS: Definitivní tečkou za tímto mastodontem kýče je finální song, který nazpíval Andrea Bocelli! Na druhou stranu jeho alespoň omlouvá, že film neviděl. (12.02.2012)

Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. (01.10.2015)

Od režiséra filmu Putá vojny asi každý čakal niečo výnimočné. Príbeh, výprava, nasadenie, davové a vojnové scény sú miestami úchvatné, ale medzi dvoma hlavnými postavami z nejakého dôvodu nefungovalo to puto a iskrenie, ktoré tento spletitý príbeh potreboval. Paradoxne viem na tomto filme vymenovať viac chýb ako kladov. Prehrávanie hercov, prestrelený emočný náboj takmer v každej scéne, neustále niekto vrieska alebo plače, ale všetko korunoval, musím to jasne napísať - dojebaný strih...Režisér natočil skvelý materiál, excelentné bojové scény, ako napr. samovražedné útoky na ruské tanky, alebo celý pohľad na vylodenie v Normandii, ktoré je veľmi podobné tomu od Spielberga, ale z iného uhlu. Ak už mám natočený taký výnimočný materiál, nechám sa s nejakým pošahaným strihačom zavrieť v strižni a znehodnotím celý film?? Asi niet vo filme záberu dlhšieho ako 3 sekundy... Miestami je to naozaj chaos a aj to je možno dôvod, prečo postavy neprirastú divákovi k srdcu, aj keď by mali. Ťažko uveriť tejto ceste a zaujímalo by ma nakoľko je príbeh natočený podľa skutočných udalostí. Ako fanda žánru sa prikláňam k slabším štyrom, ale STRIHAČ BY MAL VISIEŤ V TOM RUSKOM LÁGRI SPOLU S HLAVNÝMI HRDINAMI, ALE OPAČNE... ZA VAJCA...70%. (24.02.2013)

Tenhle film, co hrajem vám/ napsal Jára Cimrman- a namlel do něj všechno, Ohnivými vozy počínaje, přes Gallipoli, Pouta války, Útěk ze Sibiře, Nepřítele před branami až po Zachraňte vojína Ryana a tenor A.Bocelliho. K dokonalosti chybí už jen to, aby se asijští kamarádi namotali k atentátu na Heydricha. Patetický kýč od scénáře až po realizaci (nechce se věřit, že některé záběry myslel režisér vážně, ale bohužel ano), u kterého se lze jen zvrhle bavit. (31.12.2013)

Je to korejský válečný film, který sleduje osudy dvou maratónců soupeřících spolu už od dětství. Korejec Kim Jun-šik je chudý majitel rigši, který běhá každý den a je jeho snem se stál olympijským vítěhem. Jeho rival je japonec z bohaté rodiny Hasegawa Tatsunem, který je namyšlený a Kima nesnáší. Po závodu, kde je Kim neprávem diskvalifikován, což on a jeho fanouškové nevydrží. Za vyvolávání nepokojů jsou korejci včele s Kimem posláni do války.... Osud tyto dva rivaly provede velkými bitvami 2.sv. války a to nejen v Asii, ale i v Evropě. Filmek je dlouhý, ale mě hrozně rychle utekl. Neviděl jsem tam žádné pasáže, které by nudily. Velké bitvy jsou vyobrazeny na výbornou. Hudba ještě zvýraznila atmosféru. Mě se filmek hodně líbil a dávám mu 86% :) (10.11.2012)