Frankenstein

Díky za obnovení projektu National Theatre Live, díky tomu jsme se vypravili do kina v Chichesteru na divadelní představení Frankenstein. Viděli jsme v podání, kdy Cumberbatch hraje monstrum a Miller Frankensteina. A hned od úvodního "zrození monstra" až po ve závěrečnou děkovačku se mi představení líbilo. Přesto, že nepatřím mezi divadelní typy, tak mě toto "výrazové" divadlo zaujalo. Cumberbatche jsem měl za opravdu dobrého herce, ale po jeho výkonu v této hře ho řadím ještě mnohem, mnohem výš. To, co předvádí je opravdu dechberoucí záležitost, což má za následek zastínění ostatních herců, včetně Millera. (Vcelku by mě zajímala i verze v opačném gardu). Tohle se rozhodně musí vidět! (31.10.2014)

Viděl jsem verzi s Cumberbatchem coby monstrem. To, co ten herec předvádí je absolutní ponor do postavy, do jejího vývoje od dětského prvního roku po dospělý rok třetí. Úvodní plácání se na zemi a snaha zkoordinovat končetiny se skutečně nedá popsat. I přes promyšlenou scénu, která je jen zdánlivě minimalistická, je to představení postavené na hercích, a umím si představit, že by to jako představení obstálo i v méně opulentním provedení. (12.07.2013)

Děkuji za existenci National Theatre Live, díky které jsem měla možnost již podruhé zažít Benedicta Cumberbatche i na divadle. I když jsem viděla variantu, kde měl méně prostoru a byl Frankensteinem, i tak si dokázal ukrást svůj prostor pro sebe. Johny Lee Miller byl jako Monstrum geniální. Co mě ale vždy fascinuje, jak může vypadat divadlo, jak velkolepě působí velká scéna, a co vše se dá použít v kulisách. Skvělé. Brilantní. Spektakulární. (07.01.2019)

Takže pozdě, ale přece... Pěkné to bylo. Ale bylo toho moc. Nabubřelá výprava jako by dusila občasné záblesky skutečného θέατρον. Což je vskutku škoda. Herci byli dobří velice velmi. Vlastně skvělí, když ten bombastický tyjátr "ustáli" a našli vnitřní sílu k nevšedním výkonům.----------- Nicméně třeba se pletu a Danny Boyle stvořil nadpozemskou inscenaci bez pachuti zahajovacího ceremoniálu Olympiády... Opravdu se mi tato verze Frankensteina líbila (je totiž líbivá...); jen se snažím vidět subjekty a objekty (prostě veškerá monstra) v souvislostech. A hlavně: Očekávám od divadla určitou míru intimity a sdílení. (30.05.2013)

Boyle miluje Frankensteinovu nevěstu snad ještě více než předlohu, ale navzdory monstrózně rozmáchlé výpravě, efektům i (dílčím) výtečným nápadům se z jejího stínu nedostal. Jen tak „hollywoodsky“ klouže po povrchu. Důvodem proč po celou stopáž při tom klouzání ani jednou neuklouzne jsou výkony ústředního dua (viděna alternace s Cumberbatchem jako monstrem a Millerem jako Frankensteinem). A byť jim ani jednomu není absolutně co vytknout; což se nedá říci o mnoha vedlejších rolích v čele s ochotnickým Jamajčanem v roli otce; tak pocitově "správnější" mi přijde obsazení v opačném gardu. Boyle neobjevil Ameriku ani nezměnil divadlo, jen dobře zinscenoval dobrou hru a potvrdil, že Cumberbatch, Miller a Underworld jsou geniální, zatímco on ne. (18.03.2011)