Frankenstein

Divadlo, které se jen tak nevidí. Benedict Cumberbatch v roli monstra exceluje. Navíc jeho postava má i díky scénáři Nicka Deara ohromnou hloubku. Není to jen oživlá věc, je to dítě poznávající krutost svého okolí, je to člověk ve vší jeho složitosti. Osobně bych uvítal ještě víc muziky od legendárních Underworld. 3,5* (17.03.2011)

Teprve druhý Boyelův zásah do černého, ale tentokrát bazukou. Absolutní spokojenost a údiv v sále. Ano, prvních pět minut jsem se nemístně tlemil Cumberbatchovu zrodu. Nepochybuji o tom, že je to jedna z nejsilnějších scén, ale někdy záchvaty smíchu nemůžete zastavit. Tudíž jsem prozradil, že jsem viděl verzi s Sherlockem jakožto monstrem. A ještě, že tak. Frankenstein totiž trochu kašle na samotného stvořitele a jede hlavně v příběhu druhé zrůdy. Ovšem ne, že by se dostatečně neprolínaly. Jen je tu prostě Cumberbatche víc. Vzalo mě to emocionálně i jinak, ale nenacházím slova pro to "jinak". Prostě potřebuji dvd, protože Frankenstein Dannyho Boylea je věc, která jednou zkouknout nestačí. Na to je příliš perfektní. (25.09.2012)

Ukázka toho, jak může být divadlo strhující, když se do toho herci nebojí šlápnout. Je vidět, že Britové jsou fakt hodně daleko; už jen úvodní zrození monstra (viděl jsem verzi, kde ho hrál Cumberbatch) je z hlediska hereckého nasazení dechberoucí - a to bych nikdy neřekl, že takové slovo použiju ke komentování scény, kde se skoro nahý zjizvený muž zhruba čtvrt hodiny jen snaží postavit. Ale už jen z tohoto prologu je jasné, že hlavních dvou rolí se ujali herci neobyčejně technicky zdatní. Režisér Danny Boyle je především filmař a to se nezapře, vypráví poněkud filmově, snad až hollywoodsky. Na scénu třeba za doprovodu techna náhle přijede jakési steam-punkové vozidlo nebo se z točny vynoří kompletně vybavená ložnice... To ale nevadí, aspoň to není nuda. Překvapením také je, kolik se dá z tématu Frankensteina vytěžit zajímavých myšlenek. Rozhodně to není jenom taková srandička typu šílený vědec si uplácá panáčka, jak se tato látka často interpretuje, ale drsný filosofický komentář k debatě o vztahu autor-dílo, o klonování, o odpovědnosti vědců za své objevy a tak dále. V neposlední řadě je ale při sledování Frankensteina český divák trochu smutný. Proč? Představte si, že tento kus dává naše Národní a v hlavních rolích vědce a jeho monstra se alternují Donutil s Postráneckým... (13.09.2012)

Díky za obnovení projektu National Theatre Live, díky tomu jsme se vypravili do kina v Chichesteru na divadelní představení Frankenstein. Viděli jsme v podání, kdy Cumberbatch hraje monstrum a Miller Frankensteina. A hned od úvodního "zrození monstra" až po ve závěrečnou děkovačku se mi představení líbilo. Přesto, že nepatřím mezi divadelní typy, tak mě toto "výrazové" divadlo zaujalo. Cumberbatche jsem měl za opravdu dobrého herce, ale po jeho výkonu v této hře ho řadím ještě mnohem, mnohem výš. To, co předvádí je opravdu dechberoucí záležitost, což má za následek zastínění ostatních herců, včetně Millera. (Vcelku by mě zajímala i verze v opačném gardu). Tohle se rozhodně musí vidět! (31.10.2014)

Dost možná by za zhlédnutí stála i druhá alternace, bojím se však, že Benedict Cumberbatch by scénu ovládl tak i onak, a to i přestože Jonny Lee Miller jinak není vůbec špatný. A to je dost zásadní chyba. V mnou viděné verzi tak sice excelovalo monstrum, kdežto samotný Frankenstein až na pár momentů nestál ani za řeč. Zklamání to ale není jediné, i od samotného autora adaptace jsem čekal více, než jen konzervativní a ve finále tuctové představení. Z šedi tak vynikne pouze několik scén opírajících se právě o živelné herectví Cumberbatche a zbytek působí pouze jako křoví, čemuž rozhodně nepomáhá ani nucený, typicky divadelní humor. EDIT: Jak píše DaVID'82, pocitově správnější se zdála být a nakonec i je právě opačná alternace. Jonny Lee Miller se sice nezdá být v roli stvoření tak obratný jako Cumberbatch, který zase v roli zde plochého Frankensteina nemá dost prostoru vyniknout, avšak oba se takto alespoň "zprůměrují" a celé představení mnohem lépe odsýpá. Ani tak se ale nemůžu ubránit dojmu, že sílu předlohy této její adaptaci bere hlavně její dramatizace, která ze své podstaty ani přes nesporné výhody nemůže jít tak hluboko, jako by si kniha zasloužila. (03.03.2014)