Delikatesy

Delikatesy jsou neskutečný mix grotesky,černé a crazy komedie,sci-fi filmu a hororu,který mi ale bohužel vůbec nesedl.Snaha o originalitu se cení,oranžovo-hnědá stylizace je pastvou pro oči,ale dobrý nápad na všechno nestačí a nedokáže zakrýt,že do filmu se toho tvůrci snažili nacpat skutečně hodně,ale on je stejně nakonec o ničem.Romance vyprchá do ztracena,vegetariánský odboj je trestuhodně nevyužitý a šílenost celého projektu divákovi zabraňuje,aby postavy a jejich příběhy bral nějak vážně.Někdy v polovině si pak už na tu docela zábavnou ujetost zvyknete a film začne docela nudit.A den po zhlédnutí si už vlastně ani pořádně nevybavuju,jak to celé vlastně skončilo,což není zrovna nejlepší vizitka.Za pár skvělých gagů a Pošťáka jsem chtěl dát slabší tři,ale vzhledem k tomu,že jsem čekal mnohem víc,musím ještě tu jednu odebrat.Jeunetovi asi na chuť vážně nikdy nepřijdu. 50 % (22.10.2010)

Zábavná černá komedie. Se vskutku vytříbeným černým humorem. Někdo film označí za uměleckou sračku, a ono jde přitom o stylisticky originální komediální dílo. Navíc každé dílo a výtvor lze označit za umění. Každé dílo i výtvor lze označit za sračku. To co je pro tento film nejvíce určující je ta hravost, se kterou je přiváděn na svět každý jednotlivý záběr. Jedinečně aranžované obrazy jsou pastvou pro oči. Zvukové hříčky se stávají poetickou skladbou moderního světa a ozvěnou běžného života, tužeb a obvyklých činností. Samotný příběh je krásně cynický ve své možné vizi budoucnosti. Se špetkou zlomyslnosti, hrstí romantického sbližování, lžičkou obhroublého chtíče a kapičkou naděje lepšího zítřku. Hlavní postavou je bývalý klaun, domovník činžovního domu a umný hráč na pilu Louison (dobrý Dominique Pinon). Jeho protihráčem je autorita domu, hamižný skrblík a neurvalý řezník Clapet (zajímavý Jean-Claude Dreyfus). Romantický prvek dodává křehká řezníkova dcera Julie (zajímavá Marie-Laure Dougnac), která se pokouší svému otci vzepřít. Z dalších rolí: pragmatická a vnadná slečna Plusse (půvabná Karin Viard), nespokojený a remcající pan Tapioca (Ticky Holgado), jeho zarputilá manželka (Anne-Marie Pisani), hluchá a pletení věnující se babička (Edith Ker), zamilovaný Robert Kube (Rufus), Robertův bezcharakterní bratr Roger (Jacques Mathou), milovník žab a hlemýžďů Potin (Howard Vernon), ustaraný a majetný Georges Interligator (Jean-François Perrier), jeho deprimovaná žena Aurore (Silvie Laguna), hrubiánský listonoš (Chick Ortega), malý uličníci Lucien (Mikael Todde) a Rémi (Boban Janevski), či zástupci odporu, kteří jsou nazýváni Troglodyté (Patrick Paroux, Maurice Lamy, Marc Caro, Eric Averlant a další). A tak se s velkolepou a černohumornou hravostí a originální stylizací rozjíždí nevšední příběh apokalyptické vize budoucnosti. Atmosféra mě pohltila, vcucla i nasála a já se mohl kochat, bavit se a nahlas se smát tomuto povedenému dílku. (29.12.2015)

Pre divákov neznalých Jeunetovho diela bude asi lepšie, ak začnú jeho komerčnejšími dielami typu Amélia z Montmartru, alebo Príliš dlhé zásnuby. Opačne by to nemuselo fungovať, Delikatesy by sa im mohli zdať príliš undergroundové. Delikatesy možno vnímať spoločne s Kusturicovým Undergroundom ako akúsi európsku artovú odpoveď na Gilliamov výpravnejší a drahší Brazil. (10.08.2012)

Originální a řemeslně perfektně odvedený snímek, který je nenapodobitelným rukopisem Jeana-Pierre Jenueta. Těžko ho zařadit ve které době se vůbec odehrává, vypadá to jako v postapokalyptických 30. lét minulého století, fakt perfektně udělaný. Kamera super, ty odstíny jsou parádní a vůbec celková atmosféra je velice zvláštní. Bavil jsem se výborně. (06.01.2013)

Takový typ ujetých filmů nijak nevyhledávám a většinou se mi ani příliš nelíbí. Ale tohle bylo tak výtvarně výborné a ujeté takovým nějakým směrem, který mi moc nevadil a celkem mi to sedělo. Romantická Love Story. :-) Nijak zvlášť neoslavuji Amélii, takže jsem byla překvapená, že je to film od jejího režiséra a má za to u mě malé, ale významné plus. (22.10.2010)