Amélie z Montmartru

S dovolením pominu nesporné filmové kvality a zaměřím se na osobnější dojem. Amélie z Montmartru mě nadchla výstředností postav, protože to by klidně mohli být moji příbuzní (co bych za to dal...!) - těší je úplně bizarní věci, jejich podivný humor nikdo nechápe a navzájem o svých zvláštnostech nevědí. To je právě to. Kdyby to o sobě všechno věděli, víc by si porozuměli a já mám tenhle pocit často. Nechci se tady nějak nostalgicky rozkecávat, ale stalo se mi už mockrát, že o někom, kdo se mi vysmíval třeba kvůli mé posedlosti přesazováním kytek nebo chorobnému strachu z veřejných záchodků pak vyšlo najevo, že třeba sbírá tkaničky od bot nebo k smrti rád počítá trojčlenkou. Prostě - jak říkala moje babička - všichni jsme střelení, jenom jsme každej jinam trefenej. ;-) 100% (19.01.2004)

No nezamilovali by ste sa do nej ? Jean Pierre Jeunet natočil typicky netypickú francúzsku romantickú komédiu o servírke, ktorá sa rozhodne pomáhať okoliu a pri tom tak trochu zabúda na seba. Skvelé halúzky na začiatku a konci filmu, bizarné príhody a udalosti, typicky francúzsky jemný (trpaslík) i kanadsky tvrdý (sused) humor vo filme, ktorý je úžasným pohladením pre dušu a v ťažkých chvíľach vám pripomenie, že s úsmevom všetko prekonáte. (23.12.2004)

"Amélie zhluboka dýchá. Život se jí zdá tak krásný. Až jí prodchne touha pomáhat celému lidstvu." To je tak hezký. Já chci taky pomáhat. Ovšem nikoli Amélii. Ta je plná náznaků a ty já neumím rozpoznat. Kdyby si mě vybrala za partnera, tak bych si toho ani nevšiml. Stejně jako jsem dosud nezaznamenal, že i artyčok má srdce. Teď už to vím. A taky vím, že když budu chtít pohladit na duši, tak si stačí pustit Amélii a přeskočit úvodní představováni všech obyvatel Francie a přilehlýho okolí. A pokud někdo potřebuje doprovod trpaslíka na cestě kolem světa, tak se mi neváhejte ozvat. Jsem levnej. (05.04.2022)

Inteligentní minimalistická romance o tichém proplouvání vlastním, pěknými barvičkami přikresleným iluzorním světem, odhalování malých tajemství všedního života a hledání skromné lásky. Amélie je obsahem vcelku jednoduchá a plytká, ale hutné průpovídky vypravěče (často vzhledem k ději nepodstatné) a spousta vizuálních hrátek s obrazem (přikrášlování, zhmotnění představ, symbolika) dává filmu iluzi složitosti, či chytrosti. Ne, samozřejmě jej nechci bagatelizovat, je příjemný, milý a s kouzelným artovým nádechem, tedy přesně takový kousek, který uspokojí většinu normálního i intelektuálního obecenstva, ale pokud už někoho neomámí svým iracionálním kouzlem, dojdou mu argumenty. 6/10 (19.03.2009)

Améliu som dlho odkladal a odteraz sa budem snažiť, aby ma titulný obal neodrádzal. Film zasahuje až do fantazijnosti, paradoxne v našom, každodennom živote. A je jeho krásnou paralelou. Netradičné nápady a ich množstvo (trpaslík, fotobúdka, šípky, kamera, ...) úplne presiahli moje očakávania. Úplné odľahčenie dostal film po dramatickej stránke veľmi netradičným štýlom. Francúzština je navyše príjemný jazyk, hlavne v podobných konverzačných filmoch. Len by som to trošku skrátil a zapojil viac nekonvenčného humoru. 85%. (18.10.2007)