Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrají:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (více)Obsahy(1)
31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostala Amélie (Audrey Tautou) nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Amélie začne zasahovat jiným lidem do života. Jestli ne, tak nic. Kultovní romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, který získal řadu prestižních filmových ocenění, ani po 20 letech od premiéry neztratil nic ze svého šarmu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 578)
Konečně jsem viděl onu slavnou a tolik opěvovanou Amélii! Ale musím říct, že po tom všem, co jsem o tomto filmu slyšel, tak jsem čekal filmařský majstrštyk. Ale on se nějak nedostavil. Možná ho režisér poslal na cestu kolem světa :-). Každopádně má to atmosféru, nadsázku, jistý vtip, poslání a Audrey Tautou. Ale aby to bylo plné hodnocení, tak by to ve mně muselo zanechat nějaké větší emoce. Takhle pouze takový lehký nadprůměr. ()
Bylo 12:47 odpoledne, venku bylo 12°C, doba pořád kovidová. Žaluzie jsem nechal zatažené, protože jsem se potřeboval soustředit. Snažil jsem se filmu propadnout, úspěšně. Všechno dokonale zručné, po kameru, režii, střih, hudbu a kukadla paní Tautou, všechno tip ťop. Myslím si, ale že je pořád lepší vás na film moc nehajpovat. Změna vašeho emočního rozpoložení se skutečně dostaví, není to ale "Půlnoc v Paříži" nebo cokoli s Audrey Hepburn. Ve srovnání s tím je to takové pěkné pohlazení, u kterého máte chuť pít kakao a jíst něco Francouzského. Moc se mi, ale líbí způsob vyprávění a to, že film je nejen narativně čistý charakter driven, ale zároveň je celá stylizace Amélii perfektně přizpůsobená a přesto vyvážená a nikdy nesklouzne k nějaké přeplácanosti. Finální zaklapnutí, kdy všechny figurky dostanou svůj důvod je čisté pohlazení na duši ()
Film, který doslova přetéká optimismem, dobrou náladou a nadějí. Audrey Tautou (do té doby ne moc známá herečka se díky této roli dostala do širšího podvědomí) je neuvěřitelně kouzelná a role je šitá přímo pro ni. Hudba je neuvěřitelně příjemná a jen dokresluje nádhernou atmosféru. Snímek, který se nedá vystihnout slovy, to se musí vidět..... ()
Mile komedie-drama od zacatku do konce. Nejlepsi film Audrey Tautou i Jean-Pierra Jeuneta a jeden z nejlepsich francouzskych filmu (on to vlastne je jeden z nej filmu vsech dob). I kdyz se ve filmu az zas tolik nedeje, tak jsem se ani na chvily nenudil. Taky nechapu, jak neco tak krasneho a poetickeho, co vam dokonale zvedne naladu, moh natocit reziser Vetrelce. Tomuto filmu skutecne nemam co vytknout. Audrey Tatou uz pro me navzdy bude Amelie a predvadi fakt vynikajici vykon, nemusi ani nic rikat, staci aby se usmala a ste spokojeny. Ostatni herci jsou taky super, ale Audrey je nejlepsi. Scenar je skvele promakanej, vsechna temata jsou dotazena do konce (napr. neco se stane na zacatku a reziser to zakonci az ke konci filmu) a celej film se nese v pohodovym a hodne sviznym duchu. Tomu taky napomaha vynikajici kamera, ktera predvadi skvely vychytavky, suprovy triky a uzasna hudba. Jeunetovi se poved film se spoustou nezapomenutelnych scen (cely film je nezapomenutelny), nabity emocema, kterej vas dojme i rozesmeje a rozhodne se u nej nebudete nudit. Jeden z mych oblibenych filmu. ()
S dovolením pominu nesporné filmové kvality a zaměřím se na osobnější dojem. Amélie z Montmartru mě nadchla výstředností postav, protože to by klidně mohli být moji příbuzní (co bych za to dal...!) - těší je úplně bizarní věci, jejich podivný humor nikdo nechápe a navzájem o svých zvláštnostech nevědí. To je právě to. Kdyby to o sobě všechno věděli, víc by si porozuměli a já mám tenhle pocit často. Nechci se tady nějak nostalgicky rozkecávat, ale stalo se mi už mockrát, že o někom, kdo se mi vysmíval třeba kvůli mé posedlosti přesazováním kytek nebo chorobnému strachu z veřejných záchodků pak vyšlo najevo, že třeba sbírá tkaničky od bot nebo k smrti rád počítá trojčlenkou. Prostě - jak říkala moje babička - všichni jsme střelení, jenom jsme každej jinam trefenej. ;-) 100% ()
Galerie (103)
Zajímavosti (44)
- Píseň hraná během Samanthiny (Isis Peyrade) pípšou v obchodu s pornografií není na soundtracku zahrnuta. Je to "The Child" od Alexe Gophera. (Kulmon)
- Bylo to v roce 1974, kdy Jean-Pierre Jeunet začal sbírat vzpomínky a události, které tvoří příběh Amélie. (Zdroj: ČSFD)
- Federico Bahamontes skutečně vyhrál Tour de France v roce 1959. Byl také prvním cyklistou v historii, který vyhrál vrchařské soutěže na všech třech Grand Tours a dožil se vysokého věku 95 let. (ing.man)
Reklama