Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrají:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (více)Obsahy(1)
31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostala Amélie (Audrey Tautou) nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Amélie začne zasahovat jiným lidem do života. Jestli ne, tak nic. Kultovní romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, který získal řadu prestižních filmových ocenění, ani po 20 letech od premiéry neztratil nic ze svého šarmu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 577)
Film, který doslova přetéká optimismem, dobrou náladou a nadějí. Audrey Tautou (do té doby ne moc známá herečka se díky této roli dostala do širšího podvědomí) je neuvěřitelně kouzelná a role je šitá přímo pro ni. Hudba je neuvěřitelně příjemná a jen dokresluje nádhernou atmosféru. Snímek, který se nedá vystihnout slovy, to se musí vidět..... ()
V ten den, v tu hodinu, tu vteřinu se stalo mnoho událostí. Ale nejdůležitější bylo, že se spermie s chromozomem X patřící R. Poulainovi vydala k vajíčku paní A.Poulainové, rozené Fouetové. Po 9ti měsících se narodila Amélie…. PŘÍBĚH:*****vypravěčská poetika. Od počátku je jasné, že se jedná o NEOBYČEJNÉ představení. Tady prostě není nikdo normální! Přesto všichni vypadají spokojeně. Jako by si dali oplatky s džemem. Atmosféra tvořená barevností a jemnou citlivostí mne pohltila. Byl to OPRAVDU nevšední zážitek, který mne na chvíli vytrhl z reality./ HUMOR:****absurdní lidé (a neurotická rybka) mívají divné nápady a stávají se jim zvláštní věci. Smutné, ale tady je to VESELÉ. Vždyť i umřít se dá zajímavě./ NAPĚTÍ:**** ne!! Ale je KRÁSNÉ, až snad napínavé sledovat pocity štěstí, při vzpomínkách, při hrách. Třeba hra na anděla. Ona by mohla být anděl!! Nebo Zorro mstitel./ Amélie je každou minutu krásnější a mě se nechtělo rozloučit. A nedivím se. Když se tak rozhlížím, tak málokomu z Vás. P.S. Myslíte si, že nemáte s Amelií nic společnýho? To Vás fakt nezajímá, kolik párů v tuto chvíli dosahuje orgasmu? Život je ale krásný, viďte? ()
Amélie se dá považovat za dosavadní komerční i umělecký vrchol tvorby Jeana-Pierra Jeuneta. Jak jsem napsal už do jeho profilu, film se líbil prakticky všem s výjimkou francouzských kritiků, kteří filmu vyčítali přílišnou idealizaci dnešní Paříže. Sám Jeunet tehdy přiznal, že Montmartr tak, jak ho natočil, dnes už vlastně neexistuje, ale v jeho snímku nejde o realismus, ale o poetickou nadsázku, hravost a fantazii. Je to velmi pozitivní podívaná, netradiční romance, plná chytrých scén, vtipných situací a šarmu Audrey Tautou, která si na téhle komedii založila slušnou kariéru. Celkový dojem: 95 %. ()
Bylo 12:47 odpoledne, venku bylo 12°C, doba pořád kovidová. Žaluzie jsem nechal zatažené, protože jsem se potřeboval soustředit. Snažil jsem se filmu propadnout, úspěšně. Všechno dokonale zručné, po kameru, režii, střih, hudbu a kukadla paní Tautou, všechno tip ťop. Myslím si, ale že je pořád lepší vás na film moc nehajpovat. Změna vašeho emočního rozpoložení se skutečně dostaví, není to ale "Půlnoc v Paříži" nebo cokoli s Audrey Hepburn. Ve srovnání s tím je to takové pěkné pohlazení, u kterého máte chuť pít kakao a jíst něco Francouzského. Moc se mi, ale líbí způsob vyprávění a to, že film je nejen narativně čistý charakter driven, ale zároveň je celá stylizace Amélii perfektně přizpůsobená a přesto vyvážená a nikdy nesklouzne k nějaké přeplácanosti. Finální zaklapnutí, kdy všechny figurky dostanou svůj důvod je čisté pohlazení na duši ()
Povznášajúci kúsok polahody, ktorý zároveň nie je stupídnou moralitou, ako je to bohužiaľ u podobných typov filmov dnes temer pravidlom. Hudba, obraz a jeho variácie, okatá Amélia, - to všetko spojené do výsledku pohladiaceho stresujúce, zrýchlené duše dneška. Len sa zamýšľam na tým, či si zeleninár zaslúžil tak krutú pomstu od dievčaťa programovo konajúcej dobro. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (44)
- Ve filmu se objeví Volkswagen New Beetle, i když v době, kdy se má film odehrávat (srpen 1997 - podle novin oznamujících smrt princezny Diany), se ještě nevyráběl. Jean-Pierre Jeunet řekl, že ho tam nechal, protože se skvěle hodí k atmosféře filmu. (Martinibaby)
- Píseň hraná během Samanthiny (Isis Peyrade) pípšou v obchodu s pornografií není na soundtracku zahrnuta. Je to "The Child" od Alexe Gophera. (Kulmon)
- Při Améliině (Audrey Tautou) návštěvě rodičů zelináře Collignona (Urbain Cancelier) řekne jeho otec (Michel Robin), který po nocích procvakává díry do vavřínových listů, že by raději cvakal šeříky. To je narážka na francouzského zpěváka Serge Gainsbourga a jeho píseň „Le poinçonneur des Lilas“ (volně přeloženo jako „Ten, co cvaká šeříky“). (Martinibaby)
Reklama