Grave Encounters

Nevím, jak vy, ale já jsem se skvěle bavila. Není nic lepšího, než když se vydají lovit duchy ti, kdož na ně nevěří... Jakmile se začalo dít něco zvláštního, tak jejich reakce- to si z nás někdo dělá legraci, že jo? Vylezte! My máme povolení tady být, vy ne! mě prostě dostala do kolen... Ne ne, hošánci (a děvenko), to vy tam nemáte co dělat, to vy jste tam ale absolutně mimo... Ke konci to už bylo poměrně nechutné, litovala jsem toho bonbónu, co jsem si strčila do pusy, ale uf... krom ukázání strašidýlek (což vždycky trochu pokazí dojem o jednu až dvě hvězdy) to byl pro mě úžasně zábavný a poučný horor. (11.08.2013)

V rámci žánru ,,found footage,, sme mali možnosť vidieť už aj lepšie kúsky. Ale čo sa týka kategórie B ide o celkom stráviteľnú položku, ktorá určite neurazí ani svojich priaznivcov, ani ostatných divákov. Strašidelné scény sú viditeľne kŕčovité tým, ako sa snažia chytiť za gule, ale ak sa na to pozeráte uprostred noci a osamote, účinok sa určite dostaví. (15.07.2013)

Asi prvý found footage film ktorý som si užil tak ako som to čakal a nedočkal sa od starých prevarených flákov (The Blair Witch Project, Poundkeepsie Tapes, Lake Mungo, The Fourth Kind, Paranormal Activity). Až pri Grave Encouters som si blahom užíval pocit strachu s očami nalepenými na monitore a to z počiatku vyzeralo na peknú srajdu. Len jediný vstup v úvode a potom už len celý čas sledujeme zostrihaný záznam. Najlepšie na tom je, že skupinka si zarába takýmto dokumentom pričom na žiadnych duchov neverí. „Aha, záhradník! Videli ste tu nejakých duchov?“ „Ja som nastúpil len pred nedávnom.“ „Tu máš dvacku a povedz do kamery že si videl prízrak.“ Interiér blázinca zo začiatku nevzbudzuje strach, po dni a noci strávenom v uzatvorených priestoroch však dôjde aj na hustejšie prvky ako otvárajúce sa okno, neznáme hlasy a nadvihujúce sa vlasy. Následná paranormálna aktivita sanatória však využíva priestory ako sa patrí a ja som si už len predstavoval takéto niečo prevedené do vysokorozpočtovejšieho filmu. Nebudem prezrádzať čo sa mi páčilo, mohlo by to skaziť prekvapenie. Z podobnej kategórie (REC je vyšší level) preto hodnotím najlepšie pretože doteraz nie veľmi obľúbený subžáner vyvolal vo mne zvedavosť na ďalšie podobné kúsky - konečne. (07.11.2011)

Producent reality show ma v úvode presviedčal: Toto nie je film, ale skutočnosť! Pritom mi hneď bolo jasné, že je to found footage a nie skutočnosť. A keď som uvidel tie čiernobiele kváziarchívne materiály, na ktorých defilujú pacienti psychiatrickej liečebne so začiernenými očami, ako pokusné králiky šialeného vedca, tak sa mi otváral nôž v kapse a mal som pocit, že pozerám Dom hrôzy (1999), už len Femke Janssen mi tam chýbala. Páčil sa mi však sebaparodujúci charakter filmu, ktorý sa spočiatku nebral vážne. Odkrýval pozadie natáčania filmov ručnou kamerou, obsahoval aj zábery, ktoré by za "normálnych" okolností boli vystrihnuté (napr. platba zriadencovi za to, aby na kameru, povedal, že videl duchov...). Grave Encounters sa rozbiehal od nuly, ale zhuba od polovice už letel maximálnou rýchlosťou a ponúkol množstvo naozaj strašidelných okamihov. Veľká škoda, že v závere prišlo klišé: v poslednom zábere posledný preživší povedal svoje posledné slová a svetlo zhaslo. Preto dám len +++. (10.09.2011)

Určitě jedna z nejděsivějších duchařin posledních let. Autentická forma zfilmování ruční kamerou není projednou jen kopií nápadu úspěšných horrorů, ale maximálně efektivně využitým nápadem. Prostředí oprýskaných zdí staré nemocniční budovy je těžký horrorový kalibr už sám o sobě. Když je všechno navíc okořeněno perfektní gradací a šikovnými nápady, dokládajícími cit autorů pro horror, snadno filmu odpoustíme, že herecké výkony nepůsobily vždy zrovna přirozeně. Při sledování uprostřed noci se nedůvěra v temné kouty vašeho pokoje dostaví zcela jistě velmi brzy. (01.09.2011)