Vinnetou se vrací

Pierre, Pierre, cos mi to udělal?!!!! Jedna hvězdička se zavřenýma oběma očima pro idol mých dětských let (ne nemůžu dát odpad, prostě nemůžu, nemůžu, nemůžu,........................................., nemůžu,............................., ne fakt nedám............................, nebudu jako ostatní, ............................................, ne opravdu to nejde,.................... i když si to sakra zaslouží!). (17.07.2008)

2/10 - Půl hvězdičky dávám za moment, kdy se ve filmu opět objevil Pierre Brice a moje srdíčko zaplesalo radostí ("Neuvěřitelné! On žije!!!"). Druhou polovinu hvězdičky dávám za to, že jsem se dodíval do konce celého filmu. Resumé: první díly pod režisérskou taktovkou Haralda Reinla byly bezchybné či téměř bezchybné, další díly jiných režisérů byly o třídu až dvě níž, ale stále (až na výjimky) koukatelné, seriál z osmdesátých let byl o další třídu níž, ale dívali jsme se na to, protože nic jiného v televizi tenkrát nebylo, a tento film je ještě o další třídu níž. (29.07.2007)

Jasně Vinnetoův (to je tvar) návrat byl vymyšlenej dost krkolomě, ne-li debilně, scénář by asi nezískal cenu za realičnost a ten závěr byl jak z tureckýho filmu. Ale asi jsem z jiný planety, protože mě se to docela líbilo, atmosféra zachována jest a hlavně starej Vinnetou mi připomíná Ramba ze čtyřky. (22.10.2012)

Hrůza a děs, když v televizi běžel seriál Vinnetou z roku 1980 myslel jsem, že už o Vinnetouovi nemůže být natočeno nic horšího....bohuželo stal se pravý opak. Marijan David Vajda (proboha kdo to vůbec je) natočil asi nejděsnější počin roku 1998 (díky Bohu jen do televize). Nic trapnějšího jsem neviděl a Kukurův pan Devil se záměnou jednoho písmene ( v za b) stává tím, čím opravdu alespoň v tomhle pokusu o film je. (01.04.2004)

Snad jediný film s Pierrem Bricem jako Vinnetou, který jsem viděl jednou a stačilo. Začíná to jako Vinnetou serial z osmdesátých let. Tj. Vinnetou v úboru podobnému tomu apačskému, kdy pomalhal Starému medvědu. Poté vezme do rukou oblek Vinnetoua toho z šedesátých let, s dírou po kulce v prsou, do toho klasická hudba z pera Martina Botchera. Pak se tu objeví nějací mormoni a obleky kovbojů a farmářů, které jsou spíš ty realistické ala Nesmiřitelní. Je tu malé dítě a jeho příběh, co mě vůbec neoslovil, jsou tu Adsinibojci a Tašunko-sapa, ale úplně jiný, než si ho člověk pamatuje z Vinnetoua 2, je tu opět československý padouch jako v Pokladu - tentokrát je to Juraj Kukura. Takže něco mezi původním realistickým seriálem a nostalgií na staré dobrodružné filmy. Jenže ta nostalgie se moc nedostavila. (13.07.2020)