Sněhurka

Film, ke kterému jsem usedal po měsících odkladů s notnou nedůvěrou, se během krátké chvíle vyšvihl do pozice jednoho z největších překvapení roku. V tom nejlepším. Tak hutnou porci zábavy, nadsázky, geniálních parodických šlehů, hlášek, originálních nápadů a kvaziburtonovské vizuální stylizace, která zdaleka nekončí u rozmáchlých předimenzovaných kostýmů, jsem opravdu nečekal. Nenudil jsem se ani na okamžik a v každém se velmi dobře bavil. Celé je to neuvěřitelně hravé a příjemným způsobem bláznivé, Julia Roberts jako královna je geniální, sype z rukávu jednu hlášku za druhou, roli si evidentně užívá a je jen škoda, že nedostala ještě víc prostoru, Lily Collins je jednou z nejsympatičtějších filmových Sněhurek a není to jen tím, že postupně rozkvétá od nevýraszné bledule ve fanfánovsky akční a rozverně okouzlující vtělení Audrey Hepburnové. A když už jsem myslel, že srandy je konec, vytasí se Tarsem Singh s posledním skvělým a doslova uzemňujícím gagem. To, co provede Sněhurka po cynické likvidaci královny je tak nečekané a odzbrojující, že mě to rozesmálo. Způsob jakým s rošťáckým mrknutím naprosto nečekaně zvrhne celou finálovou scénu zcela nečekaným směrem. To, co tu někteří kritizují považuji za skvělý závěrečný fórek a možná jeden z nejzábavnějších filmlvých závěrů za hodně dlouhou dobu. (28.12.2014)

Po Válce Bohů jsem čekal další estetickou prázdnotu, ale překvapilo mě, s jakou grácii, ironií a nadhledem se Tarsem Singh vypořádal s převyprávěním (čili převrácením naruby) klasické disneyovské pohádky. Mirror, Mirror je formálně nesmírně propracované dílo, v němž se mísí sofistikované uchopení plné hravé sebeironie (hlavně závěr), převracení očekávání a parodických prvků s neskutečnou infantilitou a klišovitostí na hranici kýče, kde jsou naivní dialogy a teatrální herectví (konečně pořádná role pro Julii Roberts!) tím nejmenším problémem. Typický Singhův důraz na divadelnost a přeexponovanou mizanscénu (propracované kostýmy, práce s barvami apod.) navíc dodává filmu mnoho kontrastních prvků, díky nimž si mohou diváci zahrát nekonečnou hru s interpretacemi a nositeli významů. Po odpuzujících trailerech je Sněhurka navíc více akční, hravá a neobsahuje žádný nevkusný humor. Jen se mi trošku ztrácí, kdo přesně by měla být cílová skupina filmu. Mám dojem, že sváteční návštěvník kina bude odcházet mírně znechucen okraden o pár stovek v kapse. P.S. Netradiční sebeironický závěr následovaný bollywoodským muzikálovým vystoupením ultimátní! (06.04.2012)

Tahle pohádka byla dost v pohodě. Třeba takové šaty, které si indický režisér pro některé postavy připravil vysloveně neměly chybu. Taková Julie Roberts když přišla na tu svatbu se šaty, které měly alespoň tři metry do šířky, tak jsem vysloveně čuměl. Jenže to by to nebyl Ind, aby to neposral závěrem a nenacpal tam nějaký bollywoodský zvratky a kejdy. Ačkoliv jsem vlastně až do konce měl z filmu dobrý pocit, ten závěr mě vysloveně nasral. Doporučuji tedy, pokud se na tuhle Sněhurku podíváte, vypněte ji v moment, kdy už se to všechno bude chýlit ke konci. Jinak se dočkáte bollywoodských tanečků, ujekaného zpěvu, vysmátých obličejů a snad celého štábu před kamerou, kteří křepčí a tančí a do toho hraje něco úplně netypického a celou tu pohádkovou atmosféru dost nevděčně a brutálně vodstřelí dělem ráží, kterou neměla ani Tlustá Berta, německé obří dělo. (17.12.2013)

Juliu Roberts nevyhľadávam, ale no nepusti malým deťom Snehulienku...Samozrejme, bol som zvedavý aj ja, no skôr sa teším na verziu s Ch. Theron. Julia dostáva veľa priestoru, možno až priveľa, aj na úkor Snehulienky a malých smradľavých trpaslíkov, čo je škoda. Humor tu je, ale čakal som ho viac. Pochvalu si zaslúži skvelá hudba, zvlášť ma zaujala pri scéne výcviku Snehulienky, ktorú som si pustil niekoľkokrát po sebe. Záverečná pieseň na ktoré sme zvyknutí skôr pri animákoch v sebe skráva i ázijské prvky tiež neurazí a v dobrej nálade ukončila tento film. 60%. (07.10.2012)

Tak až takúto komédiu som priznám sa nečakal. Singh použil svoje kejkle mejkle v úplne inom žánri a mňa to celkom bavilo. Máme tu klasickú grotesku spojenú s klasickou rozprávkou a tieto dva žánre sa v mojich očiach nebijú. Je príjemné vidieť, že si zo seba robí srandu aj Julia a v súboji dvoch neobvyklých Snehulienok u mňa táto s nadhľadom natočená verzia víťazí. Je škoda, že v závere asi zasiahlo štúdio a pridalo sem absolútne nevhodnú CGI príšeru, ktorá dosť kazí dojem, ale Singh zachoval chladnú hlavu a v úplnom závere naplno ukázal, odkiaľ pochádza. Už som písal, že jeho filmy mi pripadajú ako mainstream, ktorý by pochádzal z hypotetických veľkých európskych štúdií, ktoré by mali na to, konkurovať tým hollywoodskym a Snehulienka si napriek komerčnému potenciálu uchováva jeho výrazný rukopis. Koniec koncov si tu robí z neho a svojich predchádzajúcich extrémne vážnych filmov tak trochu šoufl. Treba komentovať, že príbeh sa odohráva v krajine mimoriadne otužilých ľudí, ktorí pobehujú po zasneženej krajine buď nahí, alebo s ľahkým topom a nepoznajú prechladnutie? "Ako chrobák som bol zneuctený kobylkou" :))) (26.12.2013)