Diktátor

|| Scenár: Sacha Baron Cohen, Alec Berg, Jeff Schaffer, David Mandel | Hudba: Erran Baron Cohen | Produkcia: Sacha Baron Cohen, Alec Berg, Jeff Schaffer, David Mandel, Anthony Hines, Scott Rudin | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: Four by Two Times | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 177,547,352 $ || Tentokrát mi to nesadlo. Vlastne, keď mám byť úprimný, Baron Cohen mi zatial nebol nepríjemný len v Boratovi. Tam bola téma menej citlivá. Podobne ako mi nesadol "dramatický" Let 91, tak isto mi vadil "komický" Diktátor. Podarených gagov a odkazov je tam samozrejme habadej, človek sa určite zasmeje, ale celá forma a dej je len predimenzovaným úletom Baron Cohena a jeho týmu, ktorý už neviem brať ani ako nadsázku... (04.01.2013)

Být nekorektní jako tenhle vousatý tyran nemusí stačit, zvlášť když už jsme od Cohena zvyklí na leccos. Nemohl přešlapovat, musel postoupit o stupínek výš, přijít s něčím, čemu se říká děj, přesto Diktátor stejně jako předchozí rakouský homosexuál jako celek za jednotlivými gagy pokulhává. Uráží snad úplně všechny (škoda, že nezná Ivetu Bartošovou), nebojí se ničeho, nejednou je výborný (mnichovská připomínka na běžecké stovce, New York z vrtulníku a 11. září), nezapomíná ale bohužel i na obyčejný nevkus. Vše je nelítostně rozházené, že to divák sotva stíhá pobrat, dočkáme se uchechtnutí i záchvatů smíchu, když ale Cohen vymýtí všechny ty samoúčelné fekalhumor scény, bude to už jen o těch záchvatech!! 70% (07.09.2012)

„Demokracii nikdy! Wadiyský lid je rád utlačován!" Tohle je neskutečný nářez, na jaký jsem toužebně čekal již nějakou dobu, ale vnitřně jsem byl smířen s tím, že nikdy nepřijde. Aladeen je hrozný sympaťák, olympijský vítěz, fantastický porodník, kvalifikovaný mučitel, nadějný onanista a navíc se nebojí ukázat světu, že naše demokracie se o od té jeho diktatury liší pouze názvem a médii vtloukaným mýtem o dodržování lidských práv. Balím kufry a zítra se stěhuju za zářivou budoucností jeho dvojníka do Wadiye. (08.07.2012)

Pan S. Baron C. je největší žijící Izraelita od smrti Goldy Meierový. Od jejího žertovného vedení Jomkipurské zabijačky se nikdo jiný z macesojedů takovémuto levelu humoru mepřiblížil. Přiznávám upřímně, pro Kadiče, Sadiče i jeho syna, Kusa Udaje, jsem měl vždy jistou slabost. Jejich vizáž i životní eskapády jasně deklarují, jak si arabáč představuje legitimní autoritu. A my blbečci si myslíme, že jim vnutíme nějakou demokracii....Máte-li kladný vztah k romanci, korunované náhodným dotykem dlaní při předporodním fistingu, serou-li vás drzí obézní chlapečci, umíte-li ocenit olympijské hry v podobě, v jaké byly původně zamýšleny, neváhejte, nekorektních úchylů král a pán absurdna vám připravil další lahůdku. (18.05.2012)

Sacha Baron Cohen ve své čtvrté umělecké reinkarnaci, tentokráte s identitou diktátora Aladdina, poukazuje na zajímavý souběh uměleckého vývoje s Rowanem Atkinsonem alias Mr. Beanem - i on byl na svém uměleckém vrcholu v době krátkých skečů (stejně jako Sacha s Ali G a především s Boratem, kterého se mu ještě podařilo šťastně zarámovat do formátu celovečerního filmu, jenž je vlastně pouhou kompilací skečů bez zásadního děje, mající navíc dokumentární charakter) a formát hraného celovečerního filmu je pro něj celkem nevyhovující, jelikož jde proti podstatě skeče coby dramatického výstupu, celovečerní filmy s Mr. Beanem jsou vlastně jen potvrzením výše zmíněného. Pokud se oba umělci drželi svých k dokonalosti dovedených krátkých forem, byli nepřekonatelní, když se ale začali snažit naroubovat svůj svět skečů na kmen dramatického oblouku, jejich plody trochu povadly. Ani ten nejgeniálnější komik neví co si počít s celovečerní stopáží, pokud jsou jeho čísla postavena na základě humorné (Atkinson) či satirické (Cohen) pointy, leda pojmout film jako kompilace nejlepších skečů, jak to udělal Sacha v Boratovi, když začne ale svou postavu ředit třeba i ne příliš složitým příběhem, musí počítat s rozmělněním, kouzlo překvapivých vtipných point vyšumí, komik uvadne nebo začne recyklovat sama sebe. Diktátor není špatný film, má několik geniálních skečů, nějaké méně povedené, ale kolem sebe dost vaty, tedy onen příběh o dvojnících a záměnách a únosech etc. Naštěstí občas z dvířek od toalety vyjde Edward Norton nebo Aladdin pronese úžasnou řeč o demokracii v USA. Diktátor srovnatelný se svým slavnějším filmovým předchůdcem to ovšem není. Proti modelu Brunovi je to ale zjevně cesta z umělecké krize... Porsche 911 2012! (09.08.2012)