Diktátor

Sacha Baron Cohen tvrdí, že dělá jednoduše takové filmy, na jaké by se sám rád díval... A pak dodal "and I just happen to wanna watch some really sick stuff". Co na to říct, přistupuje ke svým tématům přímočaře, tvoří na první pohled primitivní a nechutné vtipy, jež svou vulgaritou a urážlivostí přesahují meze takřka všech ostatních komedií, na druhé straně jim ale dodává kousek pravdy a pichlavé satiry, což je kombinace, která sedí jak průměrnému obecenstvu, tak intelektuálům, schopným se nad všechny ty fekálie trochu povznést. Diktátor je z celovečerních filmů Sašy dost možná nejlepší, je napěchován obrovským množstvím drobných vtípků i v rámci již tak zábavných gagů (Cohenoception!), skutečně si zde není vůbec na co stěžovat a kdo hovoří opak, tak se jen odmítá uvolnit... 9/10 (06.08.2012)

Viděl jsem Borata, Bruna a Aliho sice ne, ale myslím, že Diktátor, je jeden z nejlepších filmů s Cohenem, který kdy vyšel na světlo světa. Hláškami nabitá Aladin je prostě skvělý a jeho restaurace popravených ještě lepší. Většina hlášek z filmu se nejspíš skvěle ujme. Aladin sice neubránil Wadiy demokracii, ale za to má skvělý tank na přemlouvání lidí u voleb. Po Expendables 2 tak tento rok přichází zase něco povedeného a vtipného úplně bez zábran. Aladinovi v podání Sachy Barona Cohena dávám pět hvězd, protože ten tank u mého počítače je vážně strašně moc přesvědčivý. A nakonec začátek, jak skvělé slovní spojení! To na památku zemřelého Kim Čong Ila vážně, ale vážně zabily. (25.10.2012)

Cohenův humor balancuje na pomezí geniálně trefných fórů a úplné debility. Jeho Aladeen po většinu filmu skvěle paroduje všechny ty šmejdské vůdce, jimiž je tento svět zamořen. Pak ale hodí do placu vtip daleko za hranicí dobrého vkusu, jemuž se snad nemohou smát ani ti nejzastydlejší z puberťáků (malí chlapečci, porod atd.). Ve filmech o Boratovi a Ali-G byl tento poměr hodně vychýlen v prospěch těch lepších fórů, v Brünovi spíš naopak a Aladeen je tak někde mezi. (27.11.2012)

Být nekorektní jako tenhle vousatý tyran nemusí stačit, zvlášť když už jsme od Cohena zvyklí na leccos. Nemohl přešlapovat, musel postoupit o stupínek výš, přijít s něčím, čemu se říká děj, přesto Diktátor stejně jako předchozí rakouský homosexuál jako celek za jednotlivými gagy pokulhává. Uráží snad úplně všechny (škoda, že nezná Ivetu Bartošovou), nebojí se ničeho, nejednou je výborný (mnichovská připomínka na běžecké stovce, New York z vrtulníku a 11. září), nezapomíná ale bohužel i na obyčejný nevkus. Vše je nelítostně rozházené, že to divák sotva stíhá pobrat, dočkáme se uchechtnutí i záchvatů smíchu, když ale Cohen vymýtí všechny ty samoúčelné fekalhumor scény, bude to už jen o těch záchvatech!! 70% (07.09.2012)

Na Diktátora jsem se podíval v dobrém rozpoležení, lehce intoxikován, bez nějakých velkých očekávání, jelikož mě Cohenovy (a jsou to především jeho projekty) předchozí filmy, Borat i Bruno, nechaly povětšinou klidným. Za poslední roky se můj celkový vkus sice lehce posunul, ale Cohenově politicky ultranekorektní hlíně jsem pořád na chuť nepřišel. Poměr vtipů a gagů, které mě upřímně pobavily oproti těm, které mi přišly slabé, nedotažené, hloupé, či vyloženě idiotské až nechutné zůstává pokud si dobře pamatuju přibližně stejný (tj. silně převládají ty druhé) , jako u výše zmíněných filmů. Přes to všechno jsem rád, že jsem Diktátora viděl a doporučil bych ho možná raději, než některé z filmů, které ode mě dostaly hodnocení lepší, ale jsou ze své podstaty zastupitelné. Cohenovy filmy jsou prostě výstřední, ať už se nám to líbí nebo ne, a staly se součástí kulturního zeitgeistu. 50% P.S.: Těm z vás, které rajcují proslovy střihu toho, ve kterém Aladdin vtipně srovnává praktiky diktatury a americké demokracie, doporučuji pořad Real Time with Bill Maher, ve kterém Maher servíruje podobné dobroty čtyřikrát do měsíce v závěru sekce New Rules. (03.12.2013)