Útok na věžák

Ejchuchů, kolena do vzduchu! Jen stěží by Karlovy Vary mohly nabídnout tak tepající snímek, jakým je právě Útok na věžák. Joe Cornish prošlapává cestu filmům pro mládež jednadvacátého století. Kdyby bylo po mém, tak Útok na věžák už dávno uvede Zlínský festival pro děti a mládež i se všemi náležitými poctami. Navíc žádný film by lépe nepasoval do dramaturgie školních představení. Konečně film o "dětech" pro děti. Ne, pro ty, které jsme si zidealizovali, ale pro ty, které nám v dětských pokojčcích paří gétéá čtverku a vyhulují na sídlištích trávu. Drahé děti, všechna akce má svoji reakci, budete-li dýlovat koks a trávu, tak neničíte jen sami sebe, ale i své okolí. Nikdy před tím nebylo vychovné poselství filmu tak sexy jako právě u Útoku na věžák. (11.07.2011)

První místo v TOP 10, je-li vám dvanáct. Což je trochu paradox, protože film je kupodivu v mnoha ohledech poměrně dospělý (kolik znáte filmů, ve kterých se osmiletí kluci ohánějí pí*ami?). Je až s podivem, jak kvalitní akce se dá pořídit za málo peněz, a jak to všechno parádně šlape neznámému režisérovi. Digitální monstra by mohla z fleku soupeřit s ILM nebo WETOU... Vážně, nečekal jsem, že mě to až TAK pobaví. Desetkrát lepší než Battle: Los Angeles a Skyline dohromady. (18.09.2011)

Ten začátek byl tak nahláškovanej, až sem si myslel, že dám plnej počet. No pak už to šlo od desíti k pěti.. scénář nám nějak zvážnil a lovení monster mi nějak nešlo k srsti. Ačkoliv Frostova poznámka; ,,třeba dělali v zoo mejdan a opice ošukala rybu, smrdí to jakoby se hovno posralo” mě nenechala chladným. (22.01.2020)

Inu, není všechno zlato, co se britsky třpytí. S Útokem na věžák mám jeden základní problém: Skupinu ústředních, ehm, no, řekněme hrdinů. Nebyli mi ani za mák sympatičtí, nebyli vůbec vtipní a nebyli vlastně ani natolik směšní, abych se jim mohl občas zasmát. Celou dobu jsem jen čekal, kdy a na koho z nich nějaká ta chlupatá příšera vyskočí a nadělá z něj fašírku, co bude konečně mlčet a nebude neustále pronášet „cool hustý hlášky“. Ne. To, že někdo neustále hulí trávu a pak s divným výrazem v obličeji pronáší divné věci, mi opravdu vtipné nepřijde. Zrovna tak jako sledování namachrovaných puberťáků, jejichž vtipnost zřejmě pramení z něčeho, co jsem ani nezachytil. A když se do děje přimíchala sympatická dívka, kterou tahle parta na začátku okradla, a díky které se někteří z nich začali dokonce polidšťovat, bylo bohužel pozdě na to, abych jim fandil. Ano, je chvályhodné, že Útok na věžák má dobrou atmosféru a přitom se obejde bez supernáročných efektů, je dobré, že v závěru vyznívá úplně jinak než byste čekali, ale já chtěl něco úplně jiného a lepšího. (04.02.2012)

Zpočátku jsem měl velký problém fandit hlavním hrdinům, tedy nepřizpůsobivým smradům napomáhajícím rozkladu společnosti. Během filmu jsem se ale nakonec dokázal od tohoto faktu odprostit, a vlastně proč by měli být vždy hrdinové jen kladní? Je zde pár dobrých hlášek a několik opravdu masakrózních scén s dobře udělanými efekty a originálními emzáky. Komedie je tu jen potroškách, ale nasmál jsem se a místy to byla i docela síla. Dostalo se mi povedeného sci-fi zážitku z místa, odkud bych to nejmíň čekal. Palec nahoru. (16.10.2011)