Za lepší život

Tento film dáva nelegálnym mexickým prisťahovalcom ľudskú tvár tým, že rozpráva veľmi ľudskú, jemnú a malú drámu. Film mal v sebe všetky ingrediencie, aby sa stal vzorovou a predvídateľnou drámou. Nemal za sebou ani veľký rozpočet, ani žiadne veľké mená, takže tento film sa veľmi ľahko mohol stať veľmi zabudnuteľným a nevýrazným. Napriek tomu sa filmu darí stať sa oveľa viac než len tým, že sa šikovne vyhýba väčšine klišé, ktoré by ste vo filme ako je tento očakávali, a tým, že sa nezameriava na žiadne lacné nálady emócií. 7/10 (30.01.2022)

Zřejmě naprostý vrchol schopností Chrise Weitze. Nezbavil se sice neschopnosti vystavět realisticky vyhlížející charakter (opět ani jedna z hlavních postav nevypadá jako člověk, který by mohl existovat), ale alespoň celek se mu nerozpadl pod rukama. Proto tenhle kříženec Zloděje kol a Crashe funguje. (26.01.2012)

Skvělé drama o životě mexických imigrantů v USA, o tom, jak je těžké prorazit, zvlášť když jste tam načerno s dospívajícím synkem o tom, jak zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Jak snadné je pro kluka být získán gangem, jak těžké je to odmítnout, jak těžké je to pro jeho otce, který se ho snaží slušně vychovat a ve své poctivosti je ještě okradem a přesto dokáže pochopit, že někteří jsou na tom ještě hůř. Ale důsledky zoufalství na sebe nenechají nikdy čekat, tak to v životě prostě chodí, i když skrze děti se dá vykřesat jiskřička naděje. A tak až budeme zase někdy všichni svorně nadávat na všechno kolem - a že to taky dělám -vzpomeňme si na zoufalé oči táty Demiána Bichira.......a přejde vás to, tak jako mě.... film s působivou atmosférou a hereckými výkony. (28.05.2013)

Tenhle film mě nějak minul. Idealistický otec, kterého osud vláčí existenciální skládkou a on každé protivenství přijme se skloněnou hlavou. Jediná rebelie proti osudu byl jeden propitý večer. Syn snažící se zapadnou do chudinské přistěhovalecké komunity najednou prozře a chová se vzorně. Teda hraje fotbal. No nevím, nějak jsem jim to nevěřila. (27.02.2012)

Žijeme si náš obyčejný, fádní život uprostřed Střední Evropy v malé české kotlině, kterou z jedné strany obepínají Krušné hory a ze strany druhé Beskydy. Když se zatopí Holandsko, vadit nám to nebude. Když se potopí i Německo, o to líp, budeme mít moře. A pořád u toho budeme pít to typické české pivo, na které je každý hrdý a málokdo se v té naší zemi v něm opravdu vyzná. A to si říkáme odborníci na pivo...No a na ten náš život, který nám beztak půlka Evropy závidí a zbytek nechápe, neuvěřitelně nadáváme. Nadáváme na politiky. Nadáváme, že odhlasovali tohle a tamto. Že to jsou zmrdi, co jenom kradou jeden halíř za druhým. Vlastně stejně tak, jako čeští fotbalisti, kteří zrovna nedávno odhlasovali, že si nechají proplatit půlku prémií, které mají být pro případný postup na fotbalové EURO 2014. Jsme vychcaný, chceme víc a ve výsledku nebudeme mít nic. A v jednom kuse si stěžujeme a nadáváme. Přitom nám ale vůbec nedochází, že může být hůř. Že může být tak hrozně, že lidé na druhym konci světa na černo utíkají ze své země, aby se jim žilo líp. Utíkají do USA, protože ta nabízí nepřeberné množství možností a hlavně nabízí chuť žít. V tomto světě, který si vůbec během našeho běžného rejpání neuvědomujeme, se denně dějou věci, které nedokážeme pořádně ani pochopit. Věci neuvěřitelně emotivné a smutné, které stojí za to vědět a uvědomit si. Za lepší život totiž bojují i postavy tohoto filmu a musím říct, že bylo něco krásného, ale zároveň něco tak smutného sledovat právě jejich perfektně napsané postavy. Nejsmutnější na tom všem je, že tohle není jenom pouhý film...ale krutá realita. A to by si každý Čech u píva měl uvědomit, než spustí další blamáž nekonečných nadávek. Jen více takových filmů do nás...čecháčků. (12.09.2012)