Szent Péter esernyője
St. Peter's Umbrella
Kamera:
György IllésHudba:
Šimon JurovskýHrají:
Sándor Pécsi, Mari Törőcsik, Karol Machata, János Rajz, Samuel Adamčík, Ján Bzdúch, István Egri, Márta Fónay, Oľga Adamčíková, Irén Psota, Jela Lukešová (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Starosvětská veselohra o deštníku, který vykonal nejeden zázrak... Je rok 1873 a v Baňské Bystrici umírá starý pan Gregorič, po jehož nezměrném bohatství toužil každý z jeho příbuzenstva. O to víc byli všichni překvapeni, když během líčení poslední vůle vyšlo najevo, že svůj majetek před smrtí rozprodal, ale peníze po něm téměř žádné nezůstaly. Nejhůře z toho vyšel jeho syn Juraj, který zdědil pouze movitý majetek, který se poté celý vydražil včetně otcova deštníku, který si vzal jeden potulný stařec. Tomu se na jeho pouti přes horskou vísku Glogové během průtrže zželelo novorozeněte v kolébce, sestrou místního faráře, a roztáhl nad ní deštník a vzápětí pokračoval dál. Místní však čin začali připisovat svatému Petrovi, který maličkou ochránil, a začnou si s deštníkem spojovat nejrůznější zázraky, až se z něj stane svatá relikvie. Po letech je již z Juraje slibný advokát, který je ale stále mrzutý kvůli ztracenému dědictví. Jednoho dne se ale dá náhodou do řeči se starým známým svého otce a dozvídá se, že si měl jeho otec vždycky schovávat peníze do rukojeti svého deštníku… (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Asi nikdy už nebudeme mít příležitost vidět film domácí provenience, který je udělaný tak poctivě. Přenádherné prostředí historické vesnice i maloměsta. Do detailů provedené kostýmy a to i těch na početném komparsu. Evidentně se také netočilo na první dobrou, ale vše se nejprve důkladně vyzkoušelo – a na výsledku je to znát. Je to roztomilý příběh, hříčka, která ale vykresluje obecně, jak funguje davové přesvědčení a zbožňování. V tomhle laskavém příběhu je naštěstí lidská tupost nakonec strůjcem happyendu. Opravdu, velkoryse pojatý film, který i dějem pohladí na duši. _____ Nikdy jsem o něm neslyšela a dost mě překvapilo, že v roce 58 mohl vzniknout v Československu film, který nezobrazuje náboženství jako čiré zlo. Ale na Slovensku k tomu asi i tehdy přistupovali jinak. SHRNUTÍ: Kterak pověra nakonec pomohla ke štěstí spoustě lidem. ()
Slovenský Hoax, alebo čo dokážu dedinské reči. Dáždnik svätého Petra je veľmi príjemnou komédiu 50 rokov. Oproti ostatným komédiám, ako je napríklad Katka, je ukrátená o ideológiu a tým sa stáva znesiteľnejšou a menej trápnou. Vtipy vychádzajú hlavne vďaka dedinským typom, ktoré hrajú samých seba - podobnú podobu má aj Trošková trilógia Slunce, seno... Všetko je to obalené v mierne rozprávkovom háve, kde sú všetci ľudia dobrý a všetky nedorozumenia sú hneď vyriešené, bez toho aby niekto utrpel ujmu na zdraví. Aj keď je to priamočiare, veľmi dobre sa na to pozerá. Dvojica režisérov Pavlovič a Frigyes dokázali skomponovať dômyselnú dramatickú výstavbu deja, kde sú nám informácie aj zápletka podávaná postupne, vďaka hlavným hrdinom, ktorý ju rozvíjajú. Dej nespomaľuje, mení prostredia a za každou vážnou scénou nasleduje niekoľko vtipných. Vďaka farbe máme možnosť sledovať Tatry a malebné slovenské dedinky a prírodu, čo nám na jednu stranu pripomína časy dávno minulé aj to ako sa vtedy žilo - s týmito témami neskôr pracovali aj iný Slovenský režiséri ako napríklad Martin Ťapák, ktorý si tu strihol malú úlohu sluhu. Veľmi príjemne som sa bavil. A čo je dôležité, Dáždnik svätého Petra je dôkazom vyspelosti Slovenskej kinematografie tých časov a dôkazom schopnosti spolupracovať s inými krajinami. 80% ()
Naivné herectvo aj naivný príbeh zodpovedajú roku vzniku filmu, menej už trochu neprirodzené a príliš saturované farby, ktoré do čiernobieleho filmu pridali reštaurátori. Pohľad na nádhernú modrú oblohu a sýtočervený dáždnik poteší oči a ucho zase ľúbozvučná slovenčina staršieho vydania. Dedičstvo rozháda slušnú rodinu tak, že nakoniec prídu na rad až sekery a z nábytku zostanú iba triesky. O dáždnik v dedičstve záujem nie je a ten sa stane zvláštnou zhodou okolností zdrojom zázrakov a uctievanou relikviou v malej dedinke. ()
Učebnicový príklad demagogizácie más prednesený úhľadne pozitívnym, krásno-čistým, recitálom ako Baudelairove Kvety zla na Hviezdoslavovom Kubíne. Dnešná doba opíja masy rožkami v akcii (s pivom a banánmi), no voľakedy sa musela pochlapiť taktika zázrakmi či relikviami sakrálneho typu. Zo zaručených klincov a dreva, na ktorom spočinul mesiáš aj s našimi hriechmi, by sa dalo Vlkolíncov a Čičmian postaviť pre celú republiku, prvú československú... Nuž, ale človek mienil a pán Boh, žiaľ, zmenil a tak remake Dáždnika svätého Petra by dnes vyzeral mimoriadne lákavo minimálne pre študentov psychológie pri krčmychtivom hľadaní inšpirácie na diplomovku. Avšak tak výpravne a kostymérsky krištáľovo priezračne, herecky ľúbezne, scenáristicky ľúbozvučne, s humorom citlivo intelektuálnym, ktorý očarí davy a úžasne prostým námetom, čo dokonca okopírovala Riťhanna, by na dnešné pomery filmári plytvali drahocennými prostriedkami eurodolárov z B(P)ruseru... aj s ich jednoliatymi rožkami. ()
Díky filmové řežbě od Wacoslava jsem objevil další starý filmový československý klenot (s maďarskou koprodukcí). Na jednu stranu mi přišel jako krásná a mile naivní pohádka pro dospělé, která mě svoji výpravou a barevnosti připomněla Dařbujána a Pandrholu. Na druhou stranu v něm ovšem lze nalézt i další rozměry. Umně poukazuje na lidskou hloupost, krásně se opře i do církve a k tomu dokáže pobavit. Jako celek na mě tento film působil téměř dokonale a jeho příjemná atmosféra mi v hlavě zůstala ještě dlouho po setkání s ním. Za to posílám čtyři hvězdy. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (14)
- Film sa natáčal od 16.6 do 11.9.1958 s rozpočtom 4 775 800,60 Kčs. Premiéru mal najskôr v Maďarsku 17.12.1958 v Budapešti v kine Szikra, na Slovensku až 29.12.1958. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Film bol vyhotovený v dvoch odlišných verziách. Jedna je slovenská, kde maďarskí herci rozprávajú po slovensky, alebo boli predabovaní do slovenčiny s tým, že aspoň otvárali ústa do slovenského jazyka a aj nápisy boli po slovensky. Druhá je maďarská, kde slovenskí herci rozprávajú po maďarsky, alebo otvárajú ústa do maďarčiny, potom boli predabovaní a aj nápisy sú takisto v maďarčine. Rozdiely medzi týmito verziami sú aj v strihu a uhloch kamier. (BlueNeon81)
- Fara v obci Žibritov, ktoré stvárnilo filmovú obec Glogovo, bol v skutočnosti dom, ktorý nikdy nebol farou. Tú si z neho vytvorili filmári pre potreby natáčania a zdobená veranda fary s piliermi bola iba filmárska kulisa.Takisto kostol bol vytvorený iba ako filmová kulisa, ten, ktorý bol v dedine, bol v skutočnosti na inom mieste. (Raccoon.city)
Reklama