Lorax

No... jako... film Lorax, je zaujímavé dílko. Na jednu stranu se jedná o film se zajímavou myšlenkou. Téma ekologie z toho srší a je chytře využito pro příběh, který je jako celek vlastně moc chytře propojen (všechno vším). Na stranu druhou to je infantilní ne-moc-vtipná blbost s otravnejma a divně vypadajícíma postavama a příběhem (sic chytře vymyšleným) ne zas tak příjemným na sledování. A netvrďte mi, že se o to tvůrci snažili. Jako ok, snaží se to v rámci vyprávění jít jiným směrem a poskládání příběhových linií je docela zajímavé, ale zároveň to je strašně krátký film a tenhle experiment není úplně místní. A celý kontext postavy Loraxe je absolutně ''wtf''. Jako nápad pěkný, provedení už ne. A tak to platí pro celý film, který se bohužel zaseknul někde uprostřed. P.S. O'Hare je neskutečnej sympaťák a navíc mě šikovně naučil nenávidět stromy. Víc ZDE: (20.06.2023)

Theodor Seuss Geisel aka Dr. Seuss byl geniální blázen a jako takový se vymykal svými literárními díly i kresbami. Netuším proč jsou jeho knihy tak populární v USA, snad proto, že spisovatelů píšících pro děti je tam málo, ale hlavně kvůli jeho praštěnosti a hraním si se slovy a rýmováním, zkrátka takový "šílenec" jako byl Lewis Carroll (Alenka v říši divů). Dr. Seuss ve svých dílech vkomponovával vždy nějaké palčivé problémy té doby, které jsou, jen pod jinými jmény a názvy palčivé i v součastnosti. K adaptacím jeho děl se nejlépe hodí právě počítačová animace a řádně fantasmagoričtí režiséři, kteří zvládnou převést spisovatelovy extrémy do pohybu. Loraxe lze označit za velmi umírněné dílko z bláznovy kroniky, oproti Hortonovi nebo dokonce ad absurdum crazy halucinogenní ultrašílenosti The Cat in the Hat. Příběhu se nemá smysl věnovat, jde o klasiku s poselstvím, praštěnými postavičkami a muzikálovými čísly. Zkrátka to, co se nám snaží tvůrci stále dokola vštípit prostřednictvím kreslených pohádek. Co ovšem musím vyzdvihnout je okouzlující design postaviček a krajinky spolu s kakofónií pastelkových barev a infantilností. (21.08.2012)

Ekologická agitka s animací jako z úspěšnějšího hitu Já, padouch musela děj jinak celkem útlé knížečky podstatně natáhnout. Navzdory mírným otravnostem a faktu, že titulní Lorax je sice ochráncem lesa, ale vlastně nic nesvede, to není taková katastrofa. Záleží na rozpoložení. A na tom, jak moc člověka baví zpívající ryby a srandovní medvíďata. (06.12.2012)

Hmmm ... jak se zdá, je DALEKO snazší zachraňovat svět imaginární nežli svět skutečný. Protože v reálu ekosystém rozhodně nespasí JEDINÝ efektní čin, vtělený do zábavné adrenalinové jízdy, po jejímž úspěšném završení můžete být opět free a happy. Tudíž mám určité pochybnosti jak o snímku samotném, tak i o jeho výchovném působení nejen na potenciální budoucí ekology, ale prakticky na všechny, kdož budou jednoho krásného - ale ne až tak vzdáleného dne ovlivňovat kvalitu prostředí, v němž budeme žít ... svým profesním i osobním přístupem. (09.11.2018)

Opravdu nesnáším, když se primárně dětský film snaží formovat lehce ovlivnitelné myšlení svého publika v něčí prospěch („Wall-E“ mezi řádky káže o šetrném zacházení s přírodou, to je OK). A o to víc, když to vše vyplivne pěkně na férovku. Tohle je sprostá propaganda, která si pravidelně protiřečí. Bravo! … A žádná výhra to není ani z pohledu zpracování. Animace je sice kvalitní (především tak přebarvičkovaná, že působí skoro až jako parodie žánru), ale nemohu se zbavit dojmu, že tvůrci pouze recyklují předchozí výtvor „Já, padouch“, a aby se neřeklo, vykrádají i jiné, o poznání kvalitnější animáky. 40% (30.07.2012)