Bídníci 20. století

Variace na téma Les Misérables. Z V. Huga tu moc nezůstalo, film je typický Lelouch, tj. ty nejprovařenější melodramatické a sentimentální klišé z populární literatury jsou točeny, jako kdyby se život skládal jenom z nich (život je umění, umění je život - třeba pláč na cajdák z rádia). Zmizela náboženská rovina románu (Javert NENÍ záporná postava - je vyjádřením nemilosrdnosti Starého zákona, který musí ustoupit milost a odpuštění), řeší se tu síla filmu, který není jen zábavou, ale pomáhá negramotným najít cestu k umění a k hodnotám (to už věděl Lenin), závěrečná hodina je vlastenecky patetická (oslava hodnot Páté republiky)... Na druhou stranu, pokud zapomenete na Victora Huga, celý ten trojhodinový kolos dává smysl a nenudí a Belmondo hraje Fortina skvěle, tj. žádný lidový mudrc, ale prostý nevzdělaný člověk ve víru dějin. (24.03.2011)

Nejlepší Bídníci, jaké jsem kdy viděla! Úžasný román Victora Huga, rozložený na malinké kousíčky a poskládaný v dokonalou mozaiku v jiné, pozdější, ale stejně děsivé válečné době. Po smršti neohrožených borců, kteří sklízejí úrodu žen a úspěch kosou, je tohle pro mě nový Belmondo. Krásný, krásný film. (05.04.2015)

Zajímavé propojení klasiky francouzského realismu s druhou světovou válkou. 1) Paralely mezi postavami Hugova románu okupací Francie nacisty jsou pro Čecha možná trochu nezvyklé, ale líbí se mi. 2) 62letý Jean-Paul Belmondo (dvojrole Jeana Valjeana a boxera Henri Fortina) předvádí krásné charakterní herectví. Zaujal mě i 55letý Philippe Léotard (doktor Thénardier) a v maličké roli 32letý Paul (ano, syn) Belmondo (Henri Fortain ve svých 20 létech). 3) Pokud jste Francouz a máte rádi klasiku, přihoďte jednu hvězdičku. (23.08.2016)

Tak už jsem viděla Bídníky s Gabinem, Venturou, Belmondem… zvedne Delon hozenou rukavici? ;) Vynikající adaptace, která ale vyžaduje pozornost i špetku klasického vzdělání. Čím lépe předlohu znáte, tím víc se vám bude líbit, pokud máte i pár historických vědomostí, oceníte ji ještě víc. Bídníci byli, jsou a budou. Každý z nás se může v jejich příběhu najít, a někdy si i zvolit, kým bude ve svém příběhu. (22.03.2017)

Mě to vykořisťování Huga přišlo trochu násilné, jako by Lelouch nevěděl jak vystavět příběh a tak se opřel o věky prověřenou dějovou strukturu. Nic proti tomu, jen kdyby se děj románu tak explicitně neprolínal s dějem "současným" a vše nebylo pojato tak ilustrativně a bez většího nápadu. Příběh se tak táhne, vděčných okamžiků je po skrovnu, a již někdy v polovině vyprávění ztratí dech a je spíš otrocky dokončeno. Lelouch se sice snaží zlákat efektním pozlátkem a vyrazit dech velkoprodukcí (díky alespoň za působivou kameru), ale obsahově film trpí prázdnotou a nerozhodností v tom, co má film vlastně říci, k čemu je potřeba neustále zdůrazňovaná vazba na Huga, jež někdy působí i trochu směšně. Ve zkratce, je Lelouchův film jedním z příkladů děl, jejich aktualizace a dobový posun jednoduše nefunguje. (02.10.2012)