Vendeta

Zlý a syrový film, při kterém jsem zažíval podobné pocity jako u slavného kriminálního dramatu Chladnokrevně z r. 1967 (Vendeta však na rozdíl od něj není díkybohu natočena podle skutečných událostí). V obou filmech se stane na začátku zločin, který šokuje svou iracionální krutostí a nepochopitelnou motivací pachatelů, přičemž divák je zprvu ponechán v tápání, co se vlastně stalo. Později se oba filmy k průběhu zločinu vracejí a drásavě jej rekonstruují (Chladnokrevně o poznání víc explicitně), zatímco sledujeme, jak se kolem pachatelů stahuje smyčka. Dalším pojítkem obou filmů je absence nějakého morálního hodnocení - oba filmy s dokumentární věrností zachycují sled událostí, které se daly počátečním zločinem do pohybu a které nakonec své pachatele semelou. Pomstě - osobní ve Vendetě i té společenské v Chladnokrevně - je nakonec učiněno zadost a s pachateli se nikdo nemazlí... Na mysl se ale dere strašlivá a nekonečná pachuť z pochybností, zda to celé mělo smysl. Co se stalo, nelze odestát, a oba filmy přesvědčivě dokazují, že instrument msty je dvousečnou zbraní, která se nakonec vždy obrátí proti samotnému mstiteli. Na mysl se zde ostatně hned dere vzpomínka na mého oblíbeného hraběte Monte Crista a spoustu dalších postav ze světa literatury a filmu, které by o pomstě a jejím prokletí mohly jistě dlouze vyprávět. Vendeta je z mého pohledu bezpochyby skvělým filmem, a to nejenom na české poměry. Líbila se mi obzvláště jeho úsečnost a náznakovost, vše je většinou jen lehce naznačeno a kamera se drží decentně opodál, prosta vší voyerské dychtivosti, ke které by téma či některé scény snadno mohly svádět. Po technické stránce nemám výhrady, až na toho podivně zpraseného Mozarta, který u mě vyvolal lehce pozdvižené obočí a tiché zašeptání WTF?! na rtech. Herci samozřejmě famózní - duo Vetchý & Kaiser patří k našim nejlepším hercům a jejich projev na plátně mě skutečně baví. To již bohužel nemohu říct o představitelích dětských rolí, ale přimhuřme oči :) Na to, že je to celovečerní režijní debut Miroslava Ondruše, mohu směle prohlásit, že jsem dlouho neviděl český film, který by na mě tolik zapůsobil svou tvůrčí invencí a celkovou originalitou zpracování. Kdesi jsem se dočetl, že režisér si zde napsal i scénář, což můj obdiv jen umocňuje, byť souhlasím s rovněž jinde vyčtenou výtkou, že Ondruš se zde projevil jako schopnější režisér než scénárista. V řadě momentů mi totiž Vendeta přišla nepřesvědčivá a měl jsem hluboké pochybnosti nad tím, zda by se to celé - navzdory vší té syrové dokumentárnosti - mohlo takto stát. Osobně o tom dost pochybuji a většina příběhu mi přišla bohužel už za čarou uvěřitelnosti. Obzvláště postava Kaiserova lesníka mi přišla skutečně hodně za hranicí čehokoli, čemu jsem ochoten věřit v oné hře, jak by se to asi mohlo stát v reálu. Přesto - u mě osobně - silný divácký zážitek, slabším povahám ale nedoporučuji. Po zhlédnutí na vás může padnout obstojná skepse ze světa, ve kterém žijeme. Jak že to bylo s tím Hemingwayem a vírou v to, že tento svět je nádherné místo a stojí za to o něj bojovat?... (21.11.2011) (méně) (více)