Futurologický kongres

I když má film rozhodně co říct a má v sobě poselství, které je dáno i tím, že byl příběh převeden do tohoto média, tak je to především forma, která tady zaujme, a to naprostým právem. Chvíli máte pocit, že se jedná o něco dalšího z pera Charlieho Kaufmana, ale přitom je to příjemné sci-fi s krásnou fantazií a nádherně bizarně absurdním vývojem. (29.05.2017)

super nápad a okouzlující Robin Wright.Jen je škoda,že nejsilnější je film ve své hrané části a ještě ze začátku té animované.Pak se bohužel zvrhne v acidoidní a halucinogenní trip,který je něčím mezi Žlutou Ponorkou a Monty Pythoňáckou animací Terryho Gilliama a i když si myslím,že jsem se vyloženě neztratil,prostě mě to nebavilo...60% (11.09.2014)

Sunset Blvd. digitálního věku šlape náramně do momentu, kdy se srazí s halucinogenním Inception, čímž dostane povážlivé šrámy především ve schopnosti být srozumitelnější ve vyprávění příběhu jako takového, přičemž snaha vybruslit z toho se mění v tvůrčí vršení jednoho nonsensu za druhým, takže druhá polovina filmu nedovede samostatně fungovat, ne natož tak ve fúzi s tou první; cameo "toho chlápka, o kterém už ani nikdo neví, jak se jmenuje" boží, dr. Kubrick úplně mimo (Zlatou malinu za masky, prosím!). (01.09.2013)

Dostalo mě to spíš intelektuálně než emocionálně. Velice originální a originálně formálně pojatá dystopická sci-fi a ve výsledku mnohem depresivnější, vážnější a ambicióznější film, než jsem si troufl očekávat. Hlavně to přepnutí z hrané části do části animované není jen prázdnou, bezvýznamnou efektní manýrou. Futurologický kongres nabízí obrovské množství podnětů k zamyšlení. Možná dokonce tolik, že při své dvouhodinové délce ani nestihne sám všechny dostatečně zpracovat. K absolutnímu nadšení mi ale schází právě ty fungující emoce - v tomto ohledu šel film bohužel úplně mimo mě. Vina imho leží v tom, že ona poměrně dlouhá animovaná sekvence je absolutně monotónně dabovaná a postavičky mají monotónní výraz. V hlasech a obličejích těch postaviček (a především v hlase animované Robin Wright) jsem vůbec nic neslyšel, neviděl a necítil. (KVIFF 48) (10.07.2013)

Naprosto necekana filmova pecka, ktera me totalne rozsekala a dokonce bych se nebal prohlasit, ze neco podobneho jsem citil naposledy pred 15ti lety u Matrixu. Tohle tvoril genius na LSD. Vizual, hudba, herci, ale hlavne myslenka pramenici z knizniho dila Stanisława Lema, nad kterou premyslite jeste dlouho dlouho po skonceni, po delsi dobe jednoznacne desitkova zalezitost. 10/10 (18.01.2014)