Kluci nepláčou

V závěru silný snímek, která jinak po dvě hodiny je naplněn spíše několika zajímavými momenty a vatou mezi nimi. Problematiku "ženy, která si hraje na muže" byla využita poměrně silně, ale téma samotné možná není natolik silné, aby drama bylo opravdu působivé v každém momentu. Krom několika silných scén a konce snímku prostě není nic, co by si divák zapamatoval navždy a to je to jediné, na čem záleží u podobně laděných snímků. Přes mou ně zrovna oblíbenost Hilary Swank, musím uznat, že předvedla co mohla a její "chlapec/žena" je spojením jejího zvláštního kouzla a neuvěřitelné snahy. Správně udělený oscar hned z počátku její kariéry může způsobit problémy v její budoucnosti, ale naštěstí se dokázala Hilary Swank dostat z oscarové a umělecké škatulky a dokonce se už proměnila několikrát v krásnou ženu. Příště trochu více syrovosti a působivosti a půjde o výjimečné dílo. (21.06.2008)

Věrohodnost a přesvědčivost klučičího já Hilary Swankové je až zarážející, je vidět, že ocenění nejvyšší padlo vskutku do správných rukou (a snad i pohlaví)... Krize osobní identity a sexuální nevyhraněnost může být velice ošemetná záležitost a také proto je škoda, že tento film se zaměřuje spíše na maximální emocionální dopad na diváka, který úměrně stoupá s nátlakem na hlavní postavu (výslech), než na psychologický rozbor, či nějakou pointu z tématu vyplvývající. Režisérka, byť si mě zpočátku svými nijak oslnivými, tmavými záběry příliš nezískala, ukázala, že s emocemi pracovat skutečně umí. Zážitek je to neskutečně silný, málokterý film dokáže způsobit takovou bolest u srdce jako Boys Don't Cry, to se musí nechat. 7/10 (01.01.2009)

Dech beroucí Hillary Swank proti předsudkům v nejkrystaličtější formě. Z tohoto naléhavě podaného dramatu je až bolestivě hlasitě slyšet touha po lásce a porozumění, o to palčivěji, v jak uzavřeném kruhu postav a hypnoticky zapadlém prostředí se odehrává. Pro mě je ale tohle prostředí narušeno příliš doslovnou a kvůli drastičnosti téměř nesledovatelnou gradací nepřátelskosti. I tak ale několikanásobný herecký koncert, výtečná režie neznámé režisérky a diskriminační téma, které napevno nahlodá. (24.07.2007)

Tento film jsem viděla několikrát. Řekla bych, že je to takřka vstupenka do lesbického života a to i s L wordem a Kdyby zdi mohli mluvit 2. Nechápu, jak jsem ho tady nemohla ohodnotit. Pro mě tento film byl hrozně výrazný, poprvé jsem ho sledovala při svém slavném Coming outu, takže jsem to hrozně prožívala s Teenou nebo Brandonem? Je to doslova nádherný kousek, Hilary je tam neodolatelnou svůdkyní všech žen a já ji pokorně tleskám. Jdu si pobrečet. (10.12.2009)

Holky v mém případě neslzely také, pláč byl nahrazen němou hrůzou z příběhu a váhavě přiznávaným nadšením ze syrové filmařiny, nemilosrdně obírající protagonisty i diváka až na kost. Jediné, co mě v souvislosti s tímhle filmem zlobí, je neustálé odvolávání se na lesbickou orientaci hlavní hrdinky - aniž bych se chtěla pasovat do role protivně vševědoucího mentora, docela mě zaráží, kolik lidí je schopných směšovat sexuální orientaci a osobní identitu. Nicméně lidé jsou schopní daleko horších věcí, jak nám názorně dokázal John Lotter v podání Petera Sarsgaarda, takto jeden z nejděsivějších filmových záporáků, jakého jsem kdy viděla. Chválím hlavně Sarsgaarda, který téměř každým svým filmem dokazuje, že si umí role vybírat. Chválit Hilary Swankovou je přidáváním mince do washingtonské státní pokladnice, tak jen dodávám, že tentokrát putovala zlatá soška do těch pravých rukou. (16.08.2007)