Kluk na kole

(1991) Prvně jsem si nebyla úplně jistá, co se mnou vlastně film dělá, ale potom jsem si vzpomněla na mého kluka na kole a že je to vlastně založené na jeho osudu a na mém životě a najednou jsem se cítila velmi blaženě. A byla jsem velmi pyšná na moji sestru, která říkala, že by ji zajímal příběh té ženy, proč je taková, jaká je. (10.11.2012)

Zatímco plakát slibuje hořkosladký příběh o hledání přijatelných vzájemných pozic při budování netradičního partnerství, divákovi se tentokrát vyplatí číst anotaci na přebalu: „…podává další dávku současného filmového realismu. Kluk Cyril je citový deprivant upnutý jen na dvě věci: na své kolo a na svého otce. Co udělá, když o ně přijde?“. Stručné, výstižné a bez příkras. Stejnou měrou postrádá jakýkoli náznak poezie i samotný film. Není špatný a já mu nemám ani co vytknout, vyjma poněkud rozhořčeného dojmu, že jinou než snad edukativní hodnotu snímku jsem nedokázal rozeznat (rozebiratelnost obsažených námětů, jako je schopnost rozeznání pravých hodnot či rodičovská zodpovědnost aj. mě tu nechává chladným). Holt realismus. (30.10.2012)

Žádná symbolická konstrukce snažící se obsáhnout celé universum, ale prostý příběh jednoho "deprivanta". Jistě, film musí mít počátek a konec, takže určitou spojnicí je katarze "vstoupit do kruhu násilí je jednoduché, vystoupit nikoliv", ovšem síla tohoto filmu spočívá v emocích, které dokáže vyvolat. Na pět hvězdiček to není, film je spíše sled výborně natočených a zahraných epizod, ale nezapomenete na něj dlouho po odchodu z kina. (15.05.2012)

Značka "Dardenne" je pro mě již od prvního setkání s ní zárukou té nejvyšší filmařské kvality. A nezklamal mě ani dlouho očekávaný snímek Kluk na kole. Příběh dítěte, jehož odloží lhostejný a sobecký otec (Jéremie Renier) do dětského domova, je od počátku vyprávěn velmi poutavě a svižně. Navíc v něm nechybí momenty překvapení a scény, ze kterých až mrazí v zádech. Další skvělá studie lidských charakterů. A tak možná můžu jen litovat, že jsem se díky vlastní nedočkavosti, připravila o možnost zhlédnout napoprvé film v kině. Ale bůh ví, jestli v březnu 2012 dorazí Kluk na kole i do zlínských kin. Moc tomu nevěřím. (09.02.2012)

Jakkoli to je do jisté míry působivé a kvalitní zobrazení nefunkčnosti některých základních vztahů ve společnosti, tak mými primárními pocity byly touha vystřelit si mozek z hlavy nebo se alespoň oběsit na copu v modré posluchárně přede mnou sedící blondýny ve žlutém kvůli tomu naprosto nesnesitelnému dítěti zralému na (v lepším případě) pár facek. Utrpení a extrémně slabá dvojka. (28.03.2012)