Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (více)VOD (5)
Obsahy(3)
Píše se rok 1858 a v Americe právě probíhá občanská válka. Texasem vedou bratři Ace a Dicky Speckovi pěšky skupinu spoutaných černých otroků a mezi nimi je i hlavní hrdina otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (3 238)
70 % . Mám rád Tarantina, jeho štýl, svojrázny humor, jeho postavy aj dialógy, jeho univerzum, mám rád Quentina Tarantina. Ale väčšinu jeho filmov mi stačí vidieť raz, dva razy za život. Divoký Django nebude výnimkou. Perfektné a pritom svojím spôsobom nudné a "očakávateľné" herecké výkony, skvelá výprava, ktorá sa však vo finále celá zdrcne na jeden dom, výbušné scény, ktorým však predchádza 20-minútový dialóg... Veď to poznáte, taká tarantinovská klasika. Násilie začne po čase pôsobiť stereotypne a finále je rovnakou mierou napínavé ako nudné a zbytočne dlhé. Samé paradoxy človeče. Ak to mám trocha prehnať, nakoniec sa mi najviac páčila asi WTF scéna s Ku-Klux-Klanom. ()
Tarantino (se) zase exhibuje... což ten, komu je po chuti, vnímá jako klad, komu ne, musí ho to trochu otravovat. Já jsem dost pro, nicméně nemohu nepoukázat... Waltz je tak úžasný, že ho Tarantino naservíroval skoro až moc. Foxx je ukrutně zarputilý, a všechna ta nekorektní přehnanost mi podáním dost připomíná tzv. pozitivní diskriminaci: kdy jako bílý heterosexuální muž máte v USA apod. opravdu potíže dostat práci nebo místo na pořádné škole, protože před vámi jsou subvencovaní a podporovaní ti takoví jak se je nedá ani pojmenovat, protože byste měli na krku rasismus vy, a ne ten, kdo tenhle systém zavedl. Tím chci říci -- jeho šklebící se postava se tváří, jako by snad být černoch byla pozitivní vlastnost sama o sobě. Žeby to byl druhý plán? Nevím, ale obávám se, že je to myšleno tak jak podáno :-( DiCaprio dobrý, jen tak tak na hraně karikatury, ale ustál to. Drobné herecké role jsou pro radost Tarantinovi i divákům (za drobnou roli považuji i Jacksona a takřka i DiCapria). Kdyby tohle byla kniha, byla by pro bibliofily, jako film je to od cinefila pro cinefily. Natolik nezávislý režisér, že si může kašlat na kdejaká pravidla... a to je dobře, to je dobře. Víceméně mohu přes výhrady zhodnotit -- jen tak dál. ()
Po herecké stránce se Djangovi opět nedá nic moc vytknout, se scénářem je to tentokrát o něco horší. Charaktery vesměs fungují, užití retrospektiv, dějových zkratek a subjektivních fikčních záběrů je ale neuvěřitelně neohrabané a místy vyloženě nešťastně řešené, hudba tentokrát akorát ruší a čestné roličky, snad s výjimkou Jonaha Hilla vyšumí do prázdna. Stylově je Django velmi neotesaný a rozháraný. Na plný počet to tentokrát není, Inglorious Basterds i nadále zůstávají Quentinovým majstrštykem. Nemůžu si pomoct, ale absence zemřivší Sally Menke za střihačským pultem je strašně znát. Rozhodně ale nenudí, na čemž má zásluhu především precizní Foxx, lahůdkový Waltz, z řetězu utržený DiCaprio a kouzelně slizký Jackson a také perfektní cit pro absurditu, který se Tarantinovi odepřít prostě nedá (scéna s pytli je úchvatná). A jako protirasistická agitka funguje dokonale... ()
[Komentář plný spoilerů a možná i něčeho dalšího, ale to už nechám na vzdělaném čtenáři, aby to odhalil] Tarantino nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům, náš vztah byl spíše neutrální. Ani od Odpoutaného Djanga jsem nečekal nic jiného, než dobrou a krvavou, leč povrchní zábavu. A té jsem také bohatě dostal, je vidět, že Tarantino už moc dobře ví, co jeho fanoušci chtějí a tenhle kousek jim natočil přesně podle jejich přání. Ale tentokrát je tu mimo obvyklou zábavu i něco víc, něco hlubšího, poselství, myšlenka. Je nasnadě už samotným tématem a prostředím, ve kterém se příběh odehrává, že ústředním motivem pro nějaký myšlenkový přesah se zde nabízí otázka otroctví a rozdílů mezi rasami. Tarantino se této možnosti chopil a dosáhl ve svém snímku velice kontroverzního vyznění – film jasně zastává myšlenku otroctví a ilustruje chybu, kterou bylo jeho zrušení. Jednotlivé indicie se nám nabízí od první scény, kdy několik otroků získá svobodu a místo, aby pomohli svému zraněnému bílému bližnímu, raději jej chladnokrevně zabijí. Ale nejdůležitější je samotná postava Djanga, Odpoutaného Djanga, černocha, který zdánlivě získá svobodu od lovce lidí, který je původem z Německa (!). Němec sice nabídne svému černému příteli svobodu, ale ten na volnost není zvyklý (a podle dalších scén ani přizpůsobilý) a stává se Němcovou loutkou sestrojenou k zabíjení (Django: „Mam zabíjet bílý a dostávat za to peníze? Může se mi taková práce nelíbit?“). Další průběh filmu už jen celou pointu vybrušuje (otázky frenologie – paradoxní je však smrt jejich vzdělaného zastánce z rukou německého lovce lidí, ale zde se zřejmě nejedná o otázku ideologickou, jako spíše ilustraci faktu, že Němci prostě neumějí prohrávat; dále stojí za zmínku například scéna, ve které Django chladnokrevně zastřelí své bílé osvoboditele apod.). Symbolické je také spojení Odpoutaného Djanga se Shelleyho Odpoutaným Prométheem, ve kterém se poddaný vzepře svému pánu a svrhne jej, čímž Shelley vyslovil své představy o svobodě člověka, Tarantiho jej pak ve svém filmu v zásadě popírá. Ve zkratce: udělit jednomu černochovi svobodu, znamená způsobit smrt desítkám bílých mužů a žen. Jak jsem napsal, vyznění je to vskutku kontroverzní a já se s ním v žádném případě nemohu ztotožnit, ale bohužel je to tam. ()
8/10. Příběhově asi nejpřístupnější Tarantinovka, která nezapomíná na skvěle vypointovaný scénář, absurdní scény a přesnou hudbu ALE tentokrát využívá i vyššího rozpočtu - což jde znát z každého záběru. Obsazení je jako vždy hvězdné a mimo DiCapria si to imo nejvíc užíval Waltz, jehož postava byla správně komická ale nikdy ne tak moc, aby spadla do škatulky přehnanosti. Žánrovka nešetřící krví a černým humorem měla jediný problém... byla příliš utahaná. A to mám dlouhé příběhy fakt rád, ale tady jsem cítil, že to mohlo být o nějakých dvacet minut kratší. Škodí to především úplnému vyvrcholení, které nemá tak silný tah na bránu. Škoda... jinak by to byla dokonalost. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (129)
- V jedné scéně jede Dr. Schultz (Christoph Waltz) celou cestu k domu v kočáře. Když ale přijedou, je na koni. (tb_23)
- Ve scéně, kde Quentin Tarantino a další dva muži vezou Djanga (Jamie Foxx) a další otroky, je jasně vidět, že jeden z mužů má na hlavě čepici používanou konfederační armádou. Děj se ovšem odehrává dva roky před občanskou válkou, kdy žádná konfederační armáda neexistovala. (clikclikCZ)
- Leonardo DiCaprio (Calvin Candie) se dvakrát zranil během zkoušení scén. Poprvé, když při večeři třískl rukou do stolu a omylem udeřil skleničku, po čemž následovala Leova dokonalá improvizace, která byla nakonec použita ve filmu, a podruhé při scéně s kladivem, kdy se Leo praštil do hlavy. Ve filmu pak kladivo nahradila pěnová replika. (cihlenka)
Reklama