Domek z karet

Po třetí sérii si neodpustím komentář. Kevin Spacey je nehorázně nelítostný týpek, role mu naprosto sedla a Robin Wright mu skvěle sekunduje. S blížícím se koncem třetí řady ho dokonce přehrává! Už se nemůžu dočkat co bude dál, naprostý TOP. Pátou sérii rozjeli manipulátoři, Underwoodovi opět ve velkém stylu :) Tak po konci páté řady musím uznat, to byly bomby...co byli ochotni udělat, husté :) (27.09.2015)

// "Money is the McMansion in Sarasota that starts falling apart after ten years, power is the old stone building that stands for centuries." A kdo ten rozdíl nechápe, toho Frank nemůže respektovat. Tohle je příběh o cestě k moci - o tom, že se nedostanete nahoru pakliže se bojíte ušpinit si tu a tam ruce, o tom, že loajalita se nedá koupit, o tom, že přátelé jsou ti nejhorší nepřátelé a o tom, že vysoká politika je jako rozlehlá pastvina, na které se prochází stádo ovcí s lesem, ze kterého občas zaútočí smečka vlků - a Frank Underwood je ten nejhladovější z nich. Season 1 - 100% / Season 2 - 80% "Hunt or be hunted." Tohle je televizní grál, který se musí vychutnávat. Pomalu a dlouze.. moc dlouze. Season 3 - 70% Jízda plná intrik pokračuje, jenomže tentokrát už to je na maličko jiném hřišti. Tady je těch hráčů víc, každý chce něco jiného a celá hra je mnohem komplikovanější, když oči celého světa visí na vás. Ta mezinárodní úroveň tomu slušela, Rusko bylo vykresleno naprosto báječně a vedlejší postavy tentokráte postoupily o úroveň výš, jenomže logicky Frank šel lehce do pozadí a ta krize s První dámou tak vyzněla celá trochu zvláštně. Celkově mi to napotřetí přišlo celé příliš uspěchané (a ne, opravdu jsem neviděl všech 13 dílů během dvou dní, tempem to tedy není) a závěru došel dech někdy v půlce epizody. Spacey je pořád ďábel, Beaumonovi ty dialogy jdou stále perfektně ale příběh... tam jsem prostě čekal větší hukot. V podstatě stačí, aby čtvrtá řada (a poslední, snad) šlápla trochu víc na plyn a konec vyšel podle mých očekávání a budu opět provolávat slávu. Easy, ne? :) uvidíme za rok. (02.08.2013)

Je to hype, viď Franku? První sezona se rozjíždí celkem rychle, Franka poznáme a sledujeme v jeho cestě ke slávě a moci, kterou si (minimálně podle sebe a své manželky) zcela zaslouží. Je to žralok v politických vodách, který se nebojí využít všechno a všechny, aby dosáhl svého cíle. Už zde jsem si říkal, že na to, kolika lidem "nevrací" jejich náklonost, jeho vliv až překvapivě roste. Cesta síly a strachu je nebezpečná. Druhá sezona je pro mě osobně zatím nejlepší. Od začátku do konce přímočará a s přehledem rozjíždí konspirace a intriky k jedinému, velkolepému cíly. Třetí sezona zatím nejslabší. Linie i postavy neměly takový náboj, jako by se musely změnit, aby vše fungovalo. Čtvrtá sezona mě naštvala. Z mé velice oblíbené Clair se během jedné sezony stala mrcha, jen proto, aby se opět vrátila na své místo jen s nepatrně lepším místem (ukázala rohy a dostala svoje). Konec sezony však ukázal, že seriál netrácí dech a naopak přidá na intenzitě a vrátí hlavní duo v nejlepší formě. Nic menšího nebude akceptovatelné. Dlouhodobě jsem zvědav, zda seriál unese více jak 5 sezon, protože témata se vyčerpávají, Frank nemá kam jít, dochází i postavy, kterých se zbavuje s rychlostí kulometu... Politika je špína, kde máte jeden den nepřítele, druhý den je z něj spojenec. Může to fungovat ještě dlouho? PS: Nejemotivnější okamžik seriálu zatím "atentát". (25.09.2016)

Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. (07.09.2014)

Amorální! Uhrančivé! Dusivé! Nejdepresivnější a zároveň nejzábavnější seriál široko daleko s neskutečnými hereckými tahouny, který je od začátku do konce chladnou a vykalkulovanou podívanou o jedné honbě za mocí. Hypnotická jízda, od které se člověk nemůže odtrhnout. Kdybyste náhodou nevěděli co s časem, tak ho rozhodně investujte do House of Cards! Tohle stojí za každou minutu! Update O druhé sezóně se dá napsat všechno možné, jen ne well-played. V nastoleném duchu první řady se drží pouze úvodní epizoda, které je šokující a nervy drásající, ale zbytek je jen scénáristické zametání nehodících se postav a vedlejších zápletek pod koberec. (23.12.2013)