Mistr

Nebojte se, já poznám, když někdo předvádí výkon jako na mistrovství světa. Však proto také ty dva body - pro Philipa a Joaquina. Další není možné udělit, protože stejně tak poznám i to, když mě film nudí a když mně nepřinese nic, co bych nezapomněl po odchodu ze sálu. Jasně, že by bylo fajn vidět to ještě jednou, ale snad si někdo nemyslí, že bych šel s nudnou holkou na druhé rande...? (22.01.2013)

K tomuto "mistrovskému" veledílu asi poprvé v životě napíšu obsah. Napadla mě totiž formulace natolik všeobsažná a genitálně lapidární, co bezezbytku dokonale charakterizuje nekonečnou hloubku téhle rektální sondy do úplavicí zasaženého tlustého střeva. "Dvouapůlhodinový, scientologický auditing pošahaného vypatlance, co chlastá ředidlo.". Nic víc a nic míň. No, co vám budu povídat, typická Osralovka a těžký, těžký oříšek, jenž dokáží opět rozlousknout jen místní "nejerudovanější" tlučhubové a duševně zdravému divákovi hrozí akorát tak anafylaktický šok. A dál to znáte, zaplať Satan za multitasking! Dá se to ve zdraví přežít pouze v případě, že si to mrsknete na ploše do okna, ve druhém si pustíte nějaký zábavný film a pokud se obáváte, že by to i tak mohlo mít negativní vliv na váš zdravý vývin, lze u toho ještě velice úspěšně na pozadí vypičovávat mentály ve zdejších diskuzích. Ano, tolik zábavy si s tím můžete užít, a bohatě stačí jen co deset minut mrknout do rohu, jestli ten Hubbard stále ultranudně vymítá. Na druhé straně je ale třeba zmínit nepopiratelný fuckt, že poté, co Fénix zjistil, že kariéra esoterického rapera až tak nesype, znovu povstal z popela, oholil Krakonoše a vrátil se ke kopytu, je přesně tam, kde má být a v roli je tak dokonalý, až jsem mu naprosto věřil, že před klapkou do sebe vždycky nějakého toho panáka Esšesttisícjedničky opravdu kopnul. Ta jedna je za něj. (07.02.2013)

Mistr patří do kategorie filmů, se kterými si nevím moc rady. Na jednu stranu musí člověk uznat, že má vytříbenou formu, jeho režisér evidentně ví, co dělá, má talent a má i vizi, jenže co naplat, snímek patří do kategorie intelektuálních kousků, kde myšlenkové pochody tvůrců prostý smrtelník může jen těžko dešifrovat. Nevím, jak Mistra uchopit, dost dobře nerozumím, co mi chce Anderson sdělit, nevím zkrátka, co tím básník chce říct. Ve filmu se objevují dva špičkoví američtí herci, jedni z nejlepších své generace, oba dva mimochodem měli či mají složité charaktery a oba dokážou svým postavám vtělit nejednoznačnost. To by snímek spíš obohatilo, kdybych věděl, kam směřuje a o čem vlastně je. Je o přátelství? Určitě ne. Je o temných běsech, které spočívají v hlavách mnohých lidí? Tak trošičku. Je o manipulaci s lidskou psychikou? Částečně, ale rozhodně ne tolik, kolik by člověk předpokládal u snímku, který zřetelně odkazuje na počátky scientologie a jejího zakladatele. Člověk by zkrátka předpokládal, že posledně jmenovaného tam bude mnohem víc, ten materiál k tomu skýtal všechny předpoklady. Tady se Anderson tak nějak ztrácí ve svých obrazech a scénách. Ten film, především ve druhé půli, přes všechna svá pozitiva začíná nudit a zdaleka ne nevyužívá svůj potenciál. Ty 3 hvězdičky jsou ze všeho nejvíc za setkání s P. S. Hoffmanem a Joaquinem Phoenixem, ze kterého jde v některých scénách opravdu strach. V krátké době ztvárnil dva úplně rozličné charaktery, mám na mysli jeho kreaci ve snímku Ona. Celkový dojem: 55 %. (16.08.2015)

Poznáte to. Vidíte film, kde všetko klape ako hodinky, cítite, že herci odviedli absolútne maximum, že scenárista naštudoval tony materiálu a režisér všetko perfektne naaranžoval. Lenže téma vás nezaujíma, nemáte sa prečo stotožniť so žiadnou s postáv. Ťažko to nazývať akademizmom, Andersonov film rozhodne nemá ambíciu osloviť široké publikum divákov. Pokiaľ aj máte záujem o psychologickú štúdiu členov náboženských siekt, nemusíte byť výsledkom taktiež nadšení. Všetko je skôr skryté v pohľadoch jedného, emocionálnych výlevoch druhého, ale dôvody, kto prečo načo a začo vo filme vysvetlené (na prvý pohľad) nie sú. Ale ako hovorím, všetko bude skryté pod povrchom. Či vás štýl filmu chytí natoľko, aby ste v ňom mali chuť nájsť viac, bude záležať asi najmä na fascinácii fungovania podobných organizácií. (26.04.2014)

Anderson je jeden z mála režisérů, který si točí po svém a právě proto je mnohými obdivován a jinými přehlížen. "Mistr" je podle mě jeho nejsložitější snímek a i předchozí režisérův počin "Až na krev" vedle něj působí jako divácky přístupný film. Rozehrává ve své podstatě jednoduchý příběh o setkání, konfrontaci a nakonec i velice zvláštním vztahu dvou složitých mužů, ale příběh podává divácky natolik obtížně, že se při jeho sledování, musí divák obrnit notnou dávkou trpělivosti, aby ho výsledný dojem neodradil už v první třetině. Pokud vám však není Andersonova práce cizí a dlouho vám chybělo něco neobvyklého, nemůžete s "Mistrem" udělat chybu. Andersonovy perfekcionisticky aranžované dlouhé záběry, propracované dialogy i průběh celého příběhu, ale hlavně nadpozemský (a to jsem ještě nikdy nepoužil) výkon Joauquina Phoenixe, vedle kterého i výtečný Seymour Hoffman mírně zaostává, to vše zajistí nevšední, vyčerpávající a dost možná i nezapomenutelný zážitek, protože film z hlavy opravdu už jen tak nedostanete a vůbec nevadí, že už nikdy nebudete mít náladu pustit si ho znovu. (26.02.2013)