Víkend

Hodně komorní snímek o dvou homosexuálech Glenovi a Russelovi, kteří prožívají svou víkendovou romanci. Po víkendu vše končí, nedozvíme se, jak to vlastně s nimi dopadlo. Jak pokračovaly jejich životy nebo jestli se spolu znovu setkali. A právě o to je to všechno kouzelnější. Film je postaven vlastně jen na velké spoustě dialogů, na emocích a na hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů. Otázkou však je, jestli se s nimi divák dokáže "ztotožnit" a alespoň na hodinu a půl proniknout do jejich světa. Mně se to podařilo a film ve mně, i přes svou zdánlivou jednoduchost, zanechal zajímavé pocity a vryl se mi do paměti. (21.01.2013)

Dostala jsem na tenhle film tip od rejžánka a faktem je, že se jeho tvůrce snažil a určitě se mu i podařilo, ukázat život homosexuálů i z jejich vnitřního pohledu. Pokud člověk hledá lásku, cit a porozuměni, nezáleží na tom, jakého je zaměření, jen oni to mají prostě ještě těžší, což je pro někoho dost těžko přijatelné.Pokud se týká herců, byli prostě oba skvělí práce s kamerou také.Slabší mi přišel film kolem své poloviny a tak za čtyři,ale opravdu slabší. (14.10.2012)

Syrovější variace na Before Sunrise. Chystal jsem se k tomu docela dlouho a nakonec jsem nelitoval. Režisér Andrew Haigh umí perfektně zachytit atmosféru města (zde Nottingham) a herci jsou příjemně civilní. Skvělé dialogy zachycené ze života. Pod povrchem banálních epizod se skrývá emotivní (ovšem nepatetická) výpověď jednoho víkendového vztahu. (10.02.2014)

Občas by před sledováním filmu nezaškodilo přečíst si obsah, mrknout na trailer nebo projet galerii. Abych pak při sledování nebyl nepříjemně šokován jako se mi to stalo u Víkendu, kde jsem očekával relax u britské nezávislé romantiky v podání (žena – muž případně žena – žena :D ). Na dva pomatené ukňourané mlaskající teplokrevníky pronášející oplzlé (prý hluboké) dialogy: „Teď jsi porušil nepsané pravidlo, protože voníš mentolem a já smrdím po penisu a prdeli“ nebo přirovnání vůně chlebu pita ke spermatu, jsem nebyl připraven. A dalšímy podobně výživnými dialogy pro silné povahy se to v tomto artovém nezávislém dramatu, kde mimochodem každý heterák je homofob, jen hemží. Weekend je snímek určený i jak lze vyčíst ze zdejších komentářů snad opravdu jen pro stejně orientované jedince či pro přecitlivělé slečny/ženy. Souhlasit však musím s názorem, že film je nejspíš opravdu hodně realisticky a naturalisticky natočen, protože si nepamatuji, kdy jsem naposled tolikrát odvracel svůj zrak od obrazovky a použil rychloposuv. Mé hodnocení je pravděpodobně neobjektivní, ale víc jak dvě hvězdy dát nemůžu. Jsou případy znechucujícho (poutavě a k zamyšlení) a znechucujícího (nepříjemně) filmu a toto je ten druhý případ. Never more! // Jestliže herci hrající v tomto snímku nejsou i v reálu gayové o čemž především u Chrise Newa silně pochybuji, tak mají oba moje uznání. (11.10.2012)

Homosexuální variace na Before Sunrise, v níž je jedno na jaké straně barikády divák stojí, protože výsledné situace a dialogy můžou být povědomé naprosto komukoliv. Po neděli následuje pondělí, tvrdé vystřízlivění a morální kocovina. Co je však skutečně škoda - že se s hlavní dvojicí nesetkáme za několik let právě jako s Jessem a Celine. Dialogově nejčistších devadesát minut festivalu. (06.07.2011)