Temný krystal

Vidět Temný krystal jako dítě, tak by se mi hodně špatně spalo. Skeksisové jsou nádherně šerední a fauna s florou jsou dovedeny k dokonalosti. Prostě svět, který má vše a funguje. Kouzelná hudba Trevora Jonese dotváří zajímavý a napínavý děj této pohádky spíše pro dospěláky. Namluvení všech postav si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Vypíchnu Aughru ( ženskou postavu), kterou namluvil Frank Oz. A není to jediná postava, kterou namluvil. Běžte a sežeňte si "Dark Crystal" - mě stálo půjčení pouhopouhých 8 slovy osm lovů. (24.08.2008)

Některé návraty by si člověk měl raději odpustit. Temný krystal jsem měl zafixovaný jako skvělou temnou loutkovou fantasy, jenže ouha, zub času na ní bolestně zapracoval. Snímek vyčpěl, žije z nostalgie pamětníků, současným loutkovým filmům, jako je dejme tomu dánský Strings se nepřibližuje ani vzdáleně. Většina české animované tvorby ve zkoušce časem obstála se ctí, ale slavný Temný krystal, co se kvality animace týče, spolehlivě nechávají za sebou dokonce i filmy Týrlové a Trnky z 50. let. Celkový dojem: 40 %. (23.09.2017)

Viem si predstaviť, že keby som to videl ako decko tak by som sa bál. Svet, bytosti čo ho obývajú a aj atmosféra je riadne temná a nepríjemná. Čo teraz v dospelosti veľmi oceňujem. Nie len to, že ten svet funguje podľa svojich logických pravidiel a má aj pár filozofických presahov súvisiacich so základnými piliermi žánru, ale zároveň je to celý čas hravé. Každá jedna bytosť a prostredie je originálne a preplnené rôznorodými chuťovkami a detailmi. A príbeh samotný aj napriek základnému konceptu funguje. Je na tom poznať zub času, ale zároveň sa to stáva najväčšou devízou toho filmu. Pretože mu ten starší háv náramne svedčí. Príjemné prekvapenie po ktorom sa s radosťou pustím do seriálu. Chcem o tom svete vedieť viac. (09.11.2022)

Vynikající loutková fantasy pohádka z dílny tvůrce Mupetů Jima Hensona není rozhodně žádnou veselicí se zpíváním a potrhlými figurkami. Pro děti bude nejspíš příliš pomalá, málo akční, moc temná a místy i brutální. Starší diváci ale jistě ocení úchvatné vizuály, které v nich dokáží vyvolat pocit úžasu a otevřít před nimi uvěřitelný a propracovaný svět plný roztodivných míst a tvorů. Ačkoli film může v dnešní době působit zastarale, pořád zůstává vrcholem zaniklého neanimačního loutkářského umění. Jen pro vysvětlení: klasické animační loutky se rozhýbávají pookénkovou animací, zatímco s neanimačními loutkami se natáčí v reálném čase jako s živými herci. Loutky tu sice vypadají jako loutky, ale pohybují se jako by byly skutečně živé. Oproti moderním digitálním postavičkám, které jako by vzdorovaly gravitaci, působí v jistém směru více autenticky, protože opravdu zapadají do svého prostředí a obývají svůj svět, kde na ně reálně působí sluneční světlo, mlha, déšť či vítr. A to je u filmu, který pojednává o spojení bytostí s přírodou, hodně důležité. (14.01.2004)

Skoro 40 let od vzniku filmu dá docela námahu jej hodnotit – chvíli jsem si na něj zvykala a teprve pak mě odměnil věškerou krásou i ohavností, kterou v sobě má. Nejsem ale dost trpělivá, takže jej hodnotím jako příliš dlouhý. Ano dřív snad čas plynul jinak, ale tady vidím i problém v tom, že pomalé tempo je doplněno tak málem slov, že se musí stále a pořád opakovat, dokolečka a furt. (05.08.2020)