Zásah

Po The Raid a The Raid 2 je tohle spíš pohodička a hned vám řeknu proč. V době jedničky tady žádnej takovej masakr nebyl, nebo ne v soudobé historii. Dvojka se postarala o solidní příběhovou nadstavbu a posunula fajtovačky do ještě vyhrocenějších poloh. Takže Indonézie vs. svět 2:0. Jenže pak přišel John Wick a všem ukázal, že i Amerika umí naložit, jak to ještě neznáme, dvojka to jen podtrhla a i když nechci srovnávat tyhle filmy jako rovnocenné, i otrlý divák začne otupovat. Headshod je další indonézská vyhlazovačka, kdy často je ta brutalita až za hranou, jindy vyvolává úsměv na tváři. Děj je bohužel krok zpět a spousta hluhých míst může povolávat nudu. Tak či tak, i tohle je prostě top akční záležitost, u které většinou nebudete moc chápat, co se vlastně děje! (09.03.2017)

Moc dobrá věc z Indonésie! Nečekal jsem Garethuv Raid a taky jsem ho nedostal. Dostal jsem čistokrevný béčko z rodu násilí a bolesti. Akční jízda plná šílených soubojů (v autobuse, který je plný mrtvých cestujících a ještě začne hořet je highlight filmu), přestřelek a modřin. Skvělá kamera, na můj vkus někdy zbytečné slow mo, dokonalá bojová choreografie po vzoru Raidu a i celkem fádní příběh je potěchou pro moje oči. Iko Uwais není bůh ví jaký prototyp hezkého hrdiny, ale hlavu Vám rozdrtí deseti údery. A to se vyplatí. 4* a.k.a 85% (15.03.2017)

Kdyby Indonésané nechrlili každoročně několik krutopřísně zabijáckých filmů, tak bych byl spokojen. Avšak v návaznosti na výše uvedené jsem rozčarován ze zápletky, jejíž nedostatečnost se snaží překrýt frekventované potyčky šikmookých rejžožroutů. Samotným bitkám chyběla šťáva,. Natažená metráž filmu příliš nepomohla. 66% (02.05.2017)

Po dvojitém Zátahu se devastátor Auwajs rozhodnul v řeči českého distributora Zasáhnout, avšak výsledný produkt si nebudu pamatovat pro jeho zasažení mého akčního Já, nýbrž pro zklamání na všech úrovních. Tvůrčí tým je režijně omšelý, nudný, nezáživný, nijaký. Stunt tým, který tentokráte tvořil sám Iko a jeho nohsledi, si nevedl o moc lépe. Akce je spíše než na propracované choreografii postavená na přemrštěné a prvoplánové brutalitě, která je dle mého zcela zbytečným prvkem, jenž měl možná vzbudit zájem, zhustit atmosféru, ale působí spíše opačným způsobem. Iko inkasuje asi sedm tisíc bodných a sečných ran, kopů, úderů, aby se pokaždé zvednul ze země a nějak náhodně protivníka přemohl. To mě nebaví. Těšil jsem se na souboje s promakanými trajektoriemi rukou, loktů, kolen a dostal jsem pokrm bez chuti a šťávy, jehož polknutí je možné pouze s přivřením obou očí a nezbytným úšklebkem. Tfuj. Tohle smaže jen třetí chod a zvládnu ho na jeden Zátah... (31.03.2017)

Iko choreaograf prehráva na body s Ikom vykonávateľom MA prostocvikov, čo nás analogicky posúva aj k výsledku Yayan vs. Iko = 1:0 (ovšem v jeho prípade to beriem ako proces učenia, bol to jeho prvý výraznejší počin a preto jeho snaha kopírovať aj veci od Yayana je pochopiteľná). Oveľa väčši debakel ovšem dostáva tvorčie duo Mo brothers npar. vs. Gareth (0:1) a to vo všetkých disciplinách - od samotného príbehu, jeho výstavby, dramaturgie a funkčnej uzavretosti, kde postavy v Raid (hlavne druhý diel) narozdiel od postáv v Headshot fungujú aj mimo fyzického sveta konfrontácie ruka-noha-lakeť-koleno-hlava. A tak sa dostávame späť k tomu, čo je hlavným lákadlom - MA scény. Aj napriek viacerým použitým štýlom je výsledok takmer až staticky nezáživný. Tu sa naplno ukazuje deficit toho, ak niekto nemá cit pre komponovanie MA sekvencií a využitie priestoru pred kamerou na maximalizáciu intenzity fyzickej konfrontácie protivníkov. Headshotu tak ostáva iba premrštená brutalita, ktorá vychádza iba z potreby lacno šokovať. (24.09.2016)