Klukanda

Pozoruhodné herectví všech dětí. A bohužel veliké nepochopení toho, co se odehrává uvnitř Laury/Mickaëla. Chápu, že pro rodiče to může být složité, ale tím nekomfortněji se cítí dítě samotné. A s ním tady nikdo nepracuje, nemluví se o jeho pocitech a dítě se cítí provinile za něco, co je mu přirozené. Matka si patrně myslí, že prozrazení "reálné" identity bude ku prospěchu, ale jako reálnou bere identitu fyzickou, ne psychickou. Pěkně, citlivě natočeno. (21.12.2019)

Excelentní sonda do každodenního života dívky / chlapce Laurie (Zoé Héran, jež podala mimořádný herecký výkon) a nenásilné, naprosto civilní představení jejích / jeho problémů a strastí nejen při snahách o etablování se do kolektivu místních dětí. ~ Francouzští filmaři obecně vždy zcela precizně, otevřeně a přirozeně vystihnou všechny aspekty tématu, o kterém točí, snímky se vyznačují propracovanou psychologií postav. Nejinak je tomu i v tomto případě. ~ Film je lidský, citlivý, dobře se na něj kouká, a to i pro skvělou kameru s častými detailními záběry obličejů herců (značícími zájem o člověka coby živou bytost, zájem o jeho nitro). Francouzský art miluju právě kvůli snímkům jako je tento! (19.12.2011)

Složité téma, ale pro otevřenou mysl to bylo natočeno nádherně něžně a citlivě. Tomboy nám ukazuje dobrodružství desetileté Laure (nebo jejího chlapeckého alter-ega Mikaela), které může být v dospělosti zapomenuto, nebo naopak její dospělost utvoří. Tenhle naštěstí ne příliš dramatický boj s identitou mě příjemně zahřál, úsměv v poslední vteřině byl strašně milý a nakonec skládám velkou poklonu celému dětskému osazenstvu za naprosto odzbrojující výkon :-) (20.10.2015)

Takový malý nenápadný klenot. A to hlavně kvůli přirozenému civilnímu herectví Zoé Héran i ostatních dětí. Dobře se na ně dívalo. Nebýt toho, že byl film zasazen do současných reálií, myslela bych si, že se příběh odehrává tak někdy před třiceti lety. Desetileté děti tráví celá odpoledne venku, nepoužívají žádné tablety ani mobily a dokonce mohou samy chodit na koupaliště. Taky způsob, jakým Lauřina maminka řešila dceřin problém, jako by nepatřil do naší doby. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (10.12.2016)

Tomboy. Při tomhle slově se mi vybaví malá Freja Erichsen, jak někde v Dánsku kope s klukama fotbal. Ale co říct k filmu? Tomboy si na nic nehraje, předkládá všechno tak, jak je a je jen na nás, jak si to všechno přebereme. Proto i to pomalejší tempo. Jako kdyby to říkalo "takhle to prostě je a je mi jedno, co si o tom myslíte." Je to zvláštní film, takový jiný , ve svém jádře jednoduše prostý, ale hlavně opravdový. A právě ta opravdovost ho povznáší z průměru, kterým by bezesporu jinak byl. Proto ty 4 - pro prostotu a uvěřitelnost. Byť jsou slabší. A nutno říct, že malá Zoé má potenciál. (02.02.2012)