Kon-Tiki

Parádní norský snímek. Thor Heyerdahl se chce stát spisovatelem, napíše knihu o tom, že Tiki dokázal před 1500 lety přeplout na voru z Peru do Polynésie. Nikdo mu ale nechce vydat jeho knihu, protože téhle teorii nikdo nevěří. Thor se tak se svými přáteli rozhodne dokázat svojí teorii a postaví vor a vydá se na plavbu. Dokonce se vykašle i na manželku a děti, jen aby dokázal svoji teorii. Režisérsky, herecky i vizuálně je na tom film perfektně, hlavní hrdina Pål Sverre Valheim Hagen mi hodně připomínal Ryana Goslinga a navíc ho snad daboval i stejný herec. Film mi hodně připomínal snímek Pí a jeho život, to se také odehrávalo na moři, akorát místo přátel tam měl hlavní hrdina tygra :-D. (30.01.2015)

Snímek Kon-Tiki, mapující objevitelskou cestu slavného dobrodruha Thora Heyerdahla, byl prostě něco úžasného ... bylo to naplnění mnohaleté práce předznamenané splnění jednoho snu, dokázat naruby vyvrátit zažité teorie ... opravdu brilantní herecké výkony všech zúčastněných, něžná pocitová hudba, která vůbec neruší, nevyčnívá jen podbarvuje dějovou linku. Pravé drama odehrávající se jen na palubě voru z balzového dřeva po dobu 101 dní a citlivé záběry pod mořskou hladinou při boji o život, když vás obklíčí žraloci. Pobavil mě proutěný výplet s košem - prý proti žralokům. Jsem si jistá, že by dlouho nevydržel, kdyby se do něj predátor jen trochu opřel. Dojalo mě nádherné přátelství, které mezi šesti účastníky plavby vzniklo, i když to tak na začátku nevypadalo. Mám ráda severské filmy, tak moc se liší až se to člověku stane srdeční záležitostí. Děkuji Enšpíglovi za vynikající tip :-) (29.07.2013)

Ani nevíš, jak (moc) Ti, Thore, rozumím. V názorech na snímek se můžeme (jak vidno, také se tak děje) značně rozcházet, ale snad se shodneme alespoň na jednom a to sice faktu, že bezesporu nejsilnější pasáží je ta část, kdy se dotyční konečně dostávají na otevřené moře a naplno tak může vyniknout práce G. H. Andreassena. Navíc se, pokolikáté už, ukázalo, že (finanční) omezenost se dá přetavit v přednost. Když sledujete místní uvěřitelné zápolení se žraloky (až na scénu SPOILER odplaty za papouška, ze které by měl(i) jistě radost i B. Helgeland resp. M. Gibson resp. Porter) člověk se mimoděk neubrání srovnání s hollywoodskými vysokorozpočťáky, kdy ta digitální umělohmotnost (všechna čest všem vyjímkám) brání v jakémkoliv si užití snímku. I přes fakt, že osobně bych uvítal více upřednostnit dokumentární formu (velká zvědavost a očekávání od originálu z roku 1950) v momentě, kdy se tvůrci rozhodli čistě pro filmovou verzi, troufám si rozhodně tvrdit, nemohli dosáhnout o mnoho lepšího výsledku. Kon-Tiki působí sice moderně, přesto si ovšem zachovává starosvětský ráz a navíc punc přirozenosti, tj; uvěřitelnosti. Za to, pánové, velký dík. Tímto mi závěrem dovolte tvůrcům resp. snímku samotnému připít. Na co? No přece „SKÅL!“ (17.07.2013)

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Poněkud melodramatická, ale každopádně sakra stylová filmařina, která exceluje především ve stěžejní pasáži na voru. Režisérské duo Rønning/Sandberg neskutečně roste každým filmem a k tomu výtečné obsazení v čele s jednovaječným dvojčetem Ryana Goslinga v roli Thora "pro strom(y) nevidím les" Heyerdahla. Každopádně to chce dvojku o Eduardu Ingrišovi; a nejlépe hned. (23.12.2012)