Cesta domů

Jednoduché a průzračně čisté filmové vyprávění o oddané a silné životní lásce, přesněji řečeno o jejím počátku i o tom, že nakonec sice vždy zůstane jen jeden, ale vydřená, zasloužená a naplněná (přestože jeden výrazný filmový odkaz na začátku filmu hrozí předzvěstí čehosi jiného) láska nekončí smrtí, "pouze" navždy jas a krásu všech barev života přehluší teskná šeď smutku. (13.12.2006)

Snažit se vzdorovat působivosti filmů Yimou Zhanga je jako stát proti přílivu, nebo příbojové vlně. Dřiv nebo později Vás strhne. Je úplně jedno, že někdo filmu vyčítá věci jako sladkobolnost, hraní na city, propaganda apod. V případě tohoto filmu, to vše dokonale funguje a tak hluboce dojat jsem nebyl už dlouho. K tomu si připočtěte Zhang Ziyi, působivý vizuál režiséra, atmosféru venkova s jeho obyčeji, historií. Je to velmi povedený film. Kde na minimální ploše jsou rozehrány velké emoce, u kterých snad nikdo nezůstane chladný. (10.08.2009)

Nádherný, nádherný, nádherný film. Zhang Yimou ešte pred svojou wuxia érov natočil krásny a jednoduchý príbeh lásky. Dedinské prostredie v Číne je mi veľkou neznámou. Vrátiť sa takto v čase do minulosti a vystihnúť jednu éru a dobu zo všetkými historickými reáliami a tradíciami je znakom výrazného režisérskeho rukopisu, kde má tvorca cit pre detaily, jednoduchosť a krásne plynutie medzi celkami a detailami. Zhang Ziyi je neuveriteľne roztomilá. Jej beh z jedlom za svojím milým je asi najsilnejšou scénou celého filmu. Časová rovina prítomnosti a minulosti - je krásne podfarbená silou charakterov a ich vykreslením. Konfúciovo učenie v praxi v tej najkrásnejšej podobe akú si viem predstaviť. Úsmevné, príjemné s krásnou jesenou prírodou a s tak silnou definíciou lásky, akú môžeme všetci len ticho závidieť. Raz by som sa chcel ocitnúť v takomto príbehu, aspoň vo sne. (09.08.2013)

Davam filmu ctyri hvezdicky. Prvni je za krasnou hudbu. Druha za peknou kameru, zabery prirody a tvaricky puvabne Zhang Ziyi. Treti za originalitu barevneho reseni - hezke vzpominky na mladi hraji vsemi barvami, smutna soucasnost je snimana cernobile (vetsinou tomu byva opacne, flashbacky jsou mene vyrazne, avsak zde ma tato zamena svuj jasny ucel). A ctvrta za presny odhad delky filmu - kdyby byl o minutu kratsi, nezdal by se uplny, byt o minutu delsi, uz by mozna zacal nudit. Aby si tento snimek u mne zaslouzil patou hvezdicku, musel by se vyvarovat nekterych filmarskych klise v milostnych pribezich. Coz se bohuzel nestalo. (13.04.2006)

Zhang Yimou dnes platí zejména za poutavé historické eposy, ve svém snímku z roku 1999 vyměnil svou femme fatale Gong Li za mladinkou Zhang ZiYi (to byl ostatně hlavní důvod, proč jsem se na film těšil) a natočil strohý vesnický příběh jedné lásky. Ještě tehdy mu stačilo unylé tempo, strohé dialogy, kamera používající statické celky. Dnes jej známe jako tvůrce, který vedle ponechavšího estetického cítění pracuje s dynamickým střihem, bravurní choreografií, s precizní gradací děje. Děkovat tomuto filmu přesto můžeme za objevení dnes velmi pracovité Zhang ZiYi!! (08.10.2006)