Umění zapadnout

George, nepochopený depkař, který cítí, že je smrtelný „ehm“ odmítá spolupracovat s okolním světem, protože ve své podstatě nic nemá smysl, celý svět je proti němu... zkurvený umělec. Celé dni je tak čumí tím svým otravným dětským, bledým ksichtem někam do neznámá a v tom zbadá ji, Sally. Sally co by dívka z jiné společnosti si k němu jakýmsi zázračným způsobem najde cestu a jak jinak, najednou má vše smysl. V tady tom časovém úseku toho stihnou hodně, až nakonec George najde sám sebe, jak úžasné, poetické, mistrovské. Vysmrkal sem pár kapesníčku, podepkařil nad tím kolik lidi denně zemře, protože s tímhle na mně Goerge vybafl hned v úvodu a nakonec sem se dozvěděl, že vše dobře dopadne. Pozoroval sem to nejspíš proto, že mívám senilní neděle, naštěstí mně to opravdu rychle „pokaždé“ přejde. 2/10 Každopádně rozebral sem to jen tak povrchně, jistěže to mnělo hlouůubku. (15.01.2012)

Romantický film je žánr značně zkažený dobou. Právě tenhle druh filmu (+ komedie) je nejvíc prolezlý hromadou nevkusných a podlézajících patoků, drnkajících na strunky náctiletým puberťačkám nebo ženám se "špatnou" zkušeností, kterou jsou schopny si v podobných kouscích pokaždé nalézt. Kvalitní romantický film se mi tak dnes hledá jen velmi těžko. Snad jako muž nedokážu ocenit ony krásy žánru, což s jistotou nemůžu popřít a hlavně tomu sám nevěřím. Pokud byl pro mne v minulosti nějaký “romanťák“ dobrý, tak musel být minimálně odehrán na kvalitním a zajímavém pozadí (např. MĚSTO ANDĚLŮ, LEGENDA O VÁŠNI, POSLEDNÍ MOHYKÁN, ZÁPISNÍK JEDNÉ LÁSKY atd.). THE ART OF GETTING BY je díky tomu pro mě hodně rozporuplný. Klidná a uvolněná atmosféra s dojemně hrajícím Freddiem Highmorem je nezvykle poutavá. Člověka to baví sledovat, i když se na obrazovce celkem nic zvláštního neděje. Velký cit hlavních dvou postav pro milostné drama je obdivuhodný, Emma Roberts se svým vyspělejším, protřelejším a přesto nevtíravým vzhledem lehce nesedí k dětskému, ale sebejistému vzezření Freddieho Highmora, což není, jak by se mohlo zdát nedostatkem, naopak tím podoba jejich vztahu a tím i podoba filmu a celého příběhu získává zvláštní kouzlo, má svou osobnost. Film nám ukazuje i malichernost lidských cílů a snah, které dávají smysl, až když máte opravdový důvod a ne jen chabou potřebu. Prostředí jakékoliv školy a studentského života v podobných filmech je právě pro mne oním osobním nedostatkem. Je to paradox, jelikož nelze herce a příběh v této podobě od prostředí oddělit. Je to hra na flašinet, kterou může zachránit jen vaše momentální rozpoložení a um flašinetáře, což se tady daří perfektně. Věřím, že to není poslední film Gavina Wiesena a těším se na jeho další, stejně jako na další role Freddieho Highmora. (13.12.2011)

Achjo, tolik jsem s na ten film těšila, ale jak už to bývá - když se na něco člověk hodně těší, bývá zklamán. A já jsem byla velmi. Moc hudby, málo děje, moc předvídatelnosti, málo napětí.. A takto bych mohla pokračovat. Trochu mi to připomnělo můj hrozně neoblíbený film Dlouhá cesta, ale tak hrozné to zas není. Mimochodem herecké výkony hlavních rolí mě nadchly, stejně jako hudba, kterou bych však trochu ubrala.. (28.07.2012)

Nejen George, ale ani film vlastně neví, co chce. Ukázat na nejistotu dospívání? Ono je to jedno, dospělí si většinou nejsou o moc jistější. Volba (příliš mnoho možností), otázky budoucnosti, hledání spřízněné duše. No proč ne, ale the Art of Getting By je nudné a tak trochu falešné. P.S. Obsah je úplně mimo. (23.09.2012)

Zase Emma Roberts, a zase jeden takový snímek ze života. Námět se řídí pravidlem v jednoduchosti je síla, a vychází to. Do hlavních rolích dali mou oblíbenou Emmu, a k ní poměrně neznámého Freddieho Highmore. A jak to celé funguje? Výtečně. Mezi nimi to klape přesně jak má, je zde dobře zvolená stopáž a celkově to ubíhá pěkně rychle. I když to nepatří zrovna mezi perfektní filmy, přihmouřím oko za Emmu, a přidávám jednu star navíc. (02.12.2011)