Líbáš jako ďábel

Být jen o chlup citlivější, asi mi mozek teče ušima a z prdele mi lítaj papíroví čerti. Naštěstí jsem otrlý jak Džambulčin sosák, takže ustojím ledacos. Tahle hodnota z dílny velkobavičky, plná starých známých osvědčených oblud jako Eva Rok od roku hnusnější, Martha Navždy Kyselá prdel, Nela Huba na sto čůráků, Sandra Pořád stejný model a má oblíbená Tereza Mám slavný rodiče, ale sama jsem úplná píča, se dá sledovat jen po rázném posilnění. V mém případě to byl litr a půl mopru. Totálka (05.11.2013)

Lehoučká humorná oddechovka, hodna určitě více než té jedné ubohé hvězdičky. Já se docela slušně bavil paní Evo Holubová, Oldřichu Kaisere a mnozí další. Jen si neodpustím poznámku na adresu hereckého Mistra pana Bartošky. Myslíte Mistře, že nedostatek schopností opravdu humorně zvládnout humorné scénky lze nahrazovat vulgárními slovy? Nevymlouvejte se prosím na scénář. Roli jste nemusel přijímat nebo jste mohl dosáhnout jistých změn v textech. A slétněte prosím z těch vulgárně decentních a uhlazených hladin vašeho hereckého nebe, ... přibližte se více normálnímu světu. Vulgarita není normální! Je zarážející, jak v dnešní době mnozí již velmi populární a známí herci si dovolují ve svých filmových rolích slovně se vyjadřovat poněkud nevkusně. Chtějí tím snad dávat vzor mladým lidem, kteří vše rádi a ochotně přebírají? Pánové, Bartoško, Polívko, Postránecký a mnozí další, zamyslete se a neprzněte mluvu mladých lidí. Uvědomte si, že jste jim vzorem. (05.06.2013)

Láska kvete v každém věku, ale to (autorská) plíseň taky. Marně přemýšlím, Jak vytrhnout Marušce tužtičku, ale jelikož to byl údajně její poslední filmový počin, zachovám dekorum. Asi jako v tom frku, kdy se soudruh ptá na dílně kolegy, proč nebyl na poslední členské schůzi KSČ a on mu odpoví, že kdyby věděl, že je poslední, tak přijde.. (02.01.2014)

Líbáš jako Bůh mě v rámci mezí příjemně překvapilo, Líbáš jako ďábel jsem už po dvaceti minutách chtěla vypnout a navždy zapomenout, že takový film existuje. Znáte takovou tu základní scénáristickou poučku, podle které by každá scéna měla nějak posunout příběh dále, měla by být důležitá v retrospektivním pohledu nebo by měla divákovi ukázat dosud neznázorněnou vlastnost některého z hrdinů? No tak zatímco západní filmaři "nedůležité" scény z filmů vystříhávají, Marie Poledňáková poskládala za sebe do téměř dvouhodinového celku. Kdyby to bylo vtipné, i bych jí tu příběhovou beznaděj, ve které neustále někomu ujíždí dopravní prostředek, odpustila. Jenže já se (velmi decentně) zasmála jen jednou; u scény s arabskou seznamkou. Zbytek jsem bez jakékoliv snahy o přehánění doslova protrpěla. (14.12.2012)

Typická česká tvorba, která si své diváky rozhodně najde, já mezi ně ovšem nepatřím. Občas jsem se zasmál, ale ne tak jak bych chtěl. Od druhé půlky to jde navíc strmě dolů, to už mě fakt nebavilo. Hlavní trojice, řekněme, mi celkem seděla, tak jako v předcházejícím díle, ale Holubovou nemůžu vystát...50% (02.11.2013)