Režie:
Michel HazanaviciusScénář:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrají:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (více)Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (37)
Recenze (799)
(Viděno 2x v kině - v Evaldu a Aeru) Životní nadšení se nedostavilo, přeci jenom jsem tušila, že to nebude úplně ono a proto jsem taky projekci poměrně odkládala. A po té pro jistotu ještě jednou zopakovala. Není to samozřejmě úplně špatný film a pokud by inspiroval byť jen zlomek diváků k objevování skutečných němých, pak svůj smysl splnil. Na druhou stranu příběh je jen pokračováním toho špatného ze Zpívání v dešti a s tím mám obrovský problém. Krátce po té, co skutečná revoluce zvukového filmu proběhla, se tato událost zakonzervovala a stala se legendou plnou vyhaslých hvězd, zhrzených diblíků, osobních bankrotů těch "dávno minulých" a vzestupu těch "přirozených, svěžích a žádoucích" nových tváří, které se nejlépe v novém pojetí odliší tak, že hvězda němých filmů byla přece ta nablblá blondýna a na vzestupu je samozřejmě bystrá a osobitá tmavovláska. Jak prosté, milý Watsone. Hrdinou minula nemůže být nikdo jiný, než kombinace Rudolfa Valentina, Douglase Fairbankse a Johna Gilberta. Naštěstí je tu také bodrý majitel studia, kdokoli od těch legendárních hlavounů až po Williama Randolpha Hearsta (v podání vynikajícího Johna Goodmana); chytrý cvičený psík, uvěřitelná výprava, nádherné kostýmy, téměř dokonalé závěrečné taneční číslo a určitá naděje v lepší zítřky (čili, že i vyhaslá ikona němého dobrodružného filmu může chytit druhý dech v muzikálu pro své pohybové kvality). Co je poněkud ošidné, je zvuková noční můra a zejména píseň z roku 1936 použita jako background pro rok 1931. Stejně tak problematické a nadbytečné je zprostředkování skutečných záběrů z Mark of Zorro (1920). Takže zůstává otázka, jestli příběh němého filmu je skutečně zajímavý jenom tím, že ta doba je už dávno pryč? ()
Mám ráda filmy o filmech, zákulisí showbusinesu a ještě více o dávných časech kinematografie, takže tohle je pro mě trefa do černobílého. Vynikající nápad natočit snímek o filmových 20. letech přesně v jejich stylu funguje dokonale. Herci jsou také přesně jako z počátku minulého století, jen scénář na konci možná maličko přehnaný, ale svým stylem to vyvažuje. ()
Hugo byl poctou filmu, The Artist je filmem, který si poctu zaslouží. I přes svou obrazovou (formát 4:3) a zvukovou omezenost, je totiž vizuálně podmanivější než většina CGI filmů a příběhem poutavější než většina ukecaných romantických komedií. Jean Dujardin vypadá (i hraje), jako kdyby strojem času přicestoval přímo z 20. let a už jen kvůli psovi Uggiemu by měla Akademie začít uvažovat nad udělováním "zvířecích" Oscarů. ()
Celosvětově divácky úspěšný film. Shodou okolností jsem v krátké době shlédl 3 filmy na stejné téma - konec éry němého filmu: Byly to Hugo a jeho velký objev, pak Zpívání v dešti a nyní moderní němý film The Artist. Ten v podstatě opisuje zápletku Zpívání v dešti, které působí proti Artistovi mnohem svěžeji a moderněji i přes rok vzniku 1952, má i výrazně lepší hodnocení na ČSFD, zato nevyhrálo 5 Oscarů. To jsou ty paradoxy. Za poutavě natočený němý příběh Umělce - nebo jak mu my Češi říkáme The Artist, za herecké výkony Jeana Dujardina, za scénu Bérénice Bejo se svrchníkem a za famózního pejska ovšem tleskám. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=O8K9AZcSQJE ()
Bublina splaskla. Nejedná sa pravdaže o zlý film, ústredná dvojka je veľmi šarmantná a atmosféra je príjemná, ale film zbiera body len vďaka svojej terajšej neokukanosti. Ak by som však mal film porovnávať s nemou čiernobielou Hollywoodskou tvorbou z daného obdobia, našli by sa desiatky lepších filmov. Film roka? Ani náhodou a filmom roka ho môžu označiť len ľudia s nostalgiou v oku, ktorým nemá doba chýba a je to pekná novodobá ojedinelá spomienka alebo ludia, pre ktorých je to film originálny (čo je pravdaže z pohľadu filmovej histórie blbosť). 5 Oscarov? Každopádne to dokazuje, že by sa malo členstvo akadémie radikálne omladiť. Ako pocta jednej ére filmu dobré, ale druhýkrát to už vidieť rozhodne nechcem. ()
Galerie (86)
Photo © Warner Bros.
![Umělec - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/856/160856246_960bca.jpg)
Zajímavosti (34)
- Závěrečné taneční číslo se cvičilo 5 měsíců a natáčelo na sedmnáctkrát. Oba herci nejsou profesionální tanečníci. (Brousitch)
- Jean Dujardin za hlavní mužskou hereckou roli v tomto filmu obdržel Oscara, čímž se stal první francouzským hercem, kterému se povedlo tuto cenu získat. (Tommass95)
- 12-ročný psík Uggie (Jack Russell teriér) má vlastný profil na Twitteri a v roku 2012 sa stal prvým psom, ktorý odtlačil svoje labky do betónu na Chodníku slávy pred Graumanovým čínskym divadlom. (Zdroj: Eurotelevízia) (krasomama)
Reklama