Do naha!

Film, ktorý slúži ako trefná analýza spoločenského úpadku v rodine a v zamestnaní podaná typicky anglickým spôsobom, ktorý je plný nečakaného humoru a vieryhodných postáv. Celý tento film je vlastne postavený na veľmi banálnej zápletke, ktorá nevybočuje zo svojho smerovania ale ktorú neskutočne obohacujú dobre napísané a zahrané postavy, z ktorých sú najvýraznejšie dva charaktery v podaní Roberta Carlyleho a Toma Wilkinsona. Inak sa jedná o veľmi pohodový filmík, ktorý dýcha uvoľnenosťou a ktorý podáva sociálne ťažké témy tým najneskutočnejším a hlavne nadmieru odľahčeným spôsobom. Nie je to dokonalé, ale rozhodne sa pri tom nudiť nebudete. (15.09.2010)

Do naha! není ani tak komedie o následcích úpadku průmyslu, jako o krizi tradičního (stereotypního) pojetí mužnosti. Sheffield, město dříve spojené s těžkým průmyslem a tedy bašta tvrdě pracujících mužů, je na kolenou, a zatímco pánové hrají karty na úřadu práce, ženy výdělečně činné atakují dříve výsostně chlapská území (onen pánský klub), aby si užily striptérskou podívanou. Ironie a realita v jednom. Ženy se tu ale jinak moc neřeší. Jejich jediným úkolem je hrát více či méně problematické partnerky (tolik k oné emancipaci), protože žena bez vztahu k některému z hrdinů se tu nevyskytuje. Muži jsou tu ale "zženšťováni". Gaz je zběhlý v šití, Dave má problémy s přijetím svého těla, Gerald používá solárium. Kůň se těžko smiřuje se svým stárnutím (a dopady své přezdívky), Guy - jediný s "ideálním" mužským tělem je gay, a konečně Lomper stále žije s matkou (a je gay). Pánové se tedy uchýlí k řešení opět tradičně přisuzovanému ženám - striptýzu. A světe div se, ona se většina problémů nějak vyřeší. Kromě toho jediného, který ke všem událostem vlastně vedl - nezaměstnanosti. Protože na konci nedostanete happy end a dodatek, jak se měli spokojeně dál. Film končí na vrcholu, triumfu, který trvá jedinou noc. Co bylo dál? Domyslete si. (15.10.2014)

Říkejte si, co chcete, ale Robert Carlyle je herecký bůh. Pokud se někde hodí slovní spojení "One-Man-Show", tak je to přesně tady- k výkonu Carlyla v roli životem zfackovaného Gaze. Avšak ani zbytek hereckého/tanečního ansámblu nezůstává vůbec pozadu. Filmy z britského prostředí mám prostě v oblibě a The Full Monty je jedním z vůbec nejoblíbenějších. Jedna skvělá scéna střídá druhou a tak není divu, že je to prostě kultovka. (04.08.2011)

Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších komedií. Typově to rozhodně není crazy komedie á la Bláznivá střela nebo kousky bří Farellyů. Lidé se tu chovají jako lidé, dělají nic moc práci (pokud ji vůbec mají) a do toho se objeví šance vydělat něco málo peněz mužským striptýzem. Scény, které rozhodně stojí za to: Tanec na Donnu Summer ve frontě na pracáku, výběr členů s otázkami typu "A proč ti říkají kůň" nebo "Proč bychom tě měli vzít, když tancovat neumíš - máš ty vůbec něco zajímavýho?". A potom jejich nakoukávání Flashdance..... (24.04.2007)

Britský humor má svoje kouzlo, byť možná není tak vděčný a podbízivý. Některé scény jsou jednoduše neodolatelné, Cattaneo pojal tu tragikomickou snahu stárnoucích postaviček přijít si na své a přemoci stud neobyčejně laskavě a decentně. Do filmu hladce zapadá i sociálně kritický podtext (ne nepodobný tomu z Billyho Eliotta) a vlastně všechna vážnější témata v něm nabídnutá. Třešničkou na dortu jsou precizní výkony všech zainteresovaných. Neobyčejně příjemný film! (16.02.2004)