Do naha!

Britský a český humor mají spoustu společného. Už scénka loupeže, kdy jedna z postav říká: ,,Proboha, my krademe!" a jiná odpovídá:,,Nekrademe, jen přenášíme..." je jak vystřižená z klasické české komedie. Myslím postarší české komedie, jelikož podobná současná by se zvrhla ještě v něco horšího než Nahota na prodej či Playgirls... Nu a Američani, ti by z toho udělali taky pěknou čuňárnu, akorát že by většinu filmu přenesli do jadrné mluvy a přidali tolik v USA oblíbený fekální humor...Tož zaplaťbůh za ty komédie anglický! (07.02.2011)

Komedie "Do naha", která odstartovala britskou vlnu filmů o kadeřnických, tanečních, fotbalových a jiných kláních, kde "jeden za všechny a všichni za jednoho " bojují z pudu sebezáchovy a o všechno, patří k těm, které si mám chuť ( ať už kvůli konkurzu s tancem Koně, či nácviku taneční choreografie podle fotbalového manuálu nebo božskému finále ) pouštět a skvěle se u nich bavit zas a znova. (22.09.2005)

Mám rád tuhle vlnu Britských filmů, které působí opravdu hodně ze života. Do naha! není čistokrevnou komedií, u které se budete celou dobu lámat smíchy. Mixuje totiž v sobě něco, v čem se může najít opravdu každý a to totiž každodenní problémy různých sociálních vrstev. Když se podíváte do filmu hlouběji, tak v tom uvidíte existenciální problematiku na úrovni jedince a snahu o vyřešení, což vlastně film přenáší až do žánru nějakého společenského dramatu či společenské kritiky v tom smyslu, jak je nakládano s jedincem. Britské průmyslové oblasti v tomto směru nabízejí spoustu námětů a Do naha! není jediným podobně laděným snímkem, který na toto téma vznikl. Jak bývá zvykem, tak nesmí chybět ani to správné fotbalové fandění, přecijen, Britští fans jsou proslusí, ať už pozitivně, či negativně. Carlyle, jak už bývá v tomto jeho Britském módu zvykem, je naprosto bezchybný, a i zbytek party ho velmi dobře doplňuje. (02.06.2023)

Snímek Do naha! představoval naprosto nečekaný umělecký úspěch a zůstává v širokém povědomí diváků i po šestnácti letech, což lze říci jen o relativně malém množství filmů z téhož roku, natož těch britských. Ale proč? Domnívám se, že je to proto, že mimořádně zručně kombinuje tři různé tradice: britské sociální drama, britský černý humor a žánr sportovního filmu. Detailní rozbor filmu si můžete přečíst tady. (04.05.2014)

Díky lacinému českému názvu jsem film celých 15 let ignorovala v domnění, že jde o nevkusné "Prcičky" s trochu dospělejším obsazením. A vida, ono je to veskrze příjemné sociální drama, které diváka sice nepřiměje ukazovat v bujarém řehotu plomby a mandle, ale úsměv na ksichtu roztáhne celkem spolehlivě. Za jednu z nejlepších považuju scénu, kdy dvojice kamarádů bádá nad způsobem sebevraždy třetího: "Měl by sis najít vysoký most." - "No jo, jako na bungee, ale bez bungee." - "Nesnáším výšky..." - "Tak by ses mohl utopit!" - "Když já neumím plavat..." Žádná zbytečná vata, žádný přemrštěný patos, žádná vulgarita, krásně vypointované hlášky a na film o striptýzu je to nečekaně cudné (naštěstí, žádného ze sympatických pánů herců jsem netoužila vidět úplně celého, vlastně jim oblečení dost svědčilo:-)). Zkrátka milé překvapení. 75% (12.03.2012)