Amadeus

Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. (27.02.2009)

Marná sláva, jako Mozartova biografie by po faktické stránce Amadeus propadl, ale Formanovi šlo o něco zcela jiného nežli o historickými fakty podložený snímek ze života génia. Jeho Amadeus je strhujícím příběhem konfliktu výjimečnosti a průměrnosti, dokonalou typologií takového střetu, který bohužel probíhá vždy podobně nehledě na dobu a místo. Výkon Toma Hulceho řadím k největším hereckým vystoupením, která se před mýma očima kdy odehrála, ale herectví obecně funguje v Amadeovi jako v málokterém filmu. Obrovskou poklonu zaslouží Forman za dokonalé propojení hudby a děje, scény s dirigujícím Amadeem jsou skvostné, a to už vůbec nemluvím o "Requiem", které Mozart v horečkách diktuje nechápajícímu Salierimu (Confutatis Maledictis... ta scéna mě vždycky uvrhne v samu hlubinu emocí!). To je moment, který naplňuje význam slova "drama". Nová režisérská verze možná trochu ubírá filmu na tempu, ale rozhodně přinejmenším postava Constance si více prostoru zasloužila. Miloš Forman – geniální komponista formy a obsahu! (31.01.2004)

.....a to byl, milí studenti, Bedřich Smetana. Teď vám pro porovnání pustím Mozarta a chci slyšet váš názor! Hodina dějepisu, polovina prosince roku minulého. Studenti mají hlavu opřenou o všechno možný, koukají jak venku sněží, spí. Naše generace. Prý generace bezbožných antitalentů na vážnou hudbu. Generace bez hudebního sluchu. Ani já nejsem vyjímkou. Neřadím se mezi ty, kteří gramofonové desky s vážnou hudbou používají jako podložku pod květináč, ale ani tomu nějak výrazně neholduju. Amadeus mě donutil holdovat. Donutil mě poslouchat. A to je setsakra těžký, zvlášť když uvážím, že já jsem byl jeden z prvních, kteří měli při poslechu hlavu v dlaních. Tohle je momentálně největší poklona, kterou mohu Formanovi udělit. Poklona, kterou nedávám každému. On si jí, myslím, rozhodně zaslouží....... 95% (16.11.2008)

První film Miloše Formana, při kterém jsem si nudou nekousal nehty. Amadeus by leckomu mohl připadat jako příliš dlouhé, nudné a odtažité kostýmní drama. Je tomu však přesně naopak. Zanícenost tvůrců pro danou látku je obrovská a celý film je prošpikován emocemi. Nejvíce exceluje oscarový šampión Abraham v roli Salieriho, ale ani Hulce není špatný, i když jeho postava byla o hodně komplikovanější. Čekal jsem toporné dialogy a typicky sterilní kameru a i zde jsem byl překvapen. Vše zde funguje bravurně. Ani ta giganitcká stopáž nevadí. Po celých 180 minut (Director's cut) má člověk plné ruce práce, aby vše stíhal. Vrcholem filmu jsou pak bezesporu jednak scény z operních představení a samozřejmě Mozartovo komponování hudby/hra na klavír. Improvizace Hulceho je neskutečná a režijní nápady Formana (spojení hudby/myšlenek/obrazu) jsou leckdy naprosto fenomenální. Příjemné překvapení a silně nadprůměrné hodnocení je samozřejmostí. (28.10.2006)

Jeden z nejlepších životopisných snímků. Výborně vykreslený život jednoho z největšich géniů opery Wolfganga Amadeuse Mozarta. Skvěle zahraný Tomem Hulcem, ale nejlepší výkon v tomto filmu podává někdo jiný a to F. M. Abraham coby závistiví Antonio Salieri. Všech 8 Oscarů obdržených naprosto po právu. Škoda, že ještě neobdržel Oscara Miroslav Ondříček, protože ten s kamerou doslova kouzlí. Další velké díky patří Theodoru Pištěkovi za jeho geniálně vybrané kostýmy. I když jsem operu nikdy moc nemusel tak věřte, že po tomhle filmu si jí zamilujete. (10.11.2007)