Černý Petr

Počátky československé filmové vlny - Slováci měli Štefana Uhra a film SLNKO V SIETI - nebylo lze přehlédnout tím spíše, že její prapočátky - HUDBA Z MARSU - jdou hluboko dol padesátých let. Trudovitost a více podprahová než prahová výmluvnost tehdejších mladých - a nejen mladých - jsou mimořádně cennou výpovědí o skutečném stavu tehdejší, dnes už historické společnosti. Že se s tím snoubí dávka geniality a že se tehdy blýskalo na časy, se velmi rychle ukázalo během několika následujících let. (24.02.2024)

Keď Papoušek zoberie do ruky pero a papier, tak to vždy stojí za to. A to isté platí o Formanovej práci. Mňa tie ich spoločné filmy neskutočne bavia. Všetky tie rozhovory, myšlienky, situácie ... a tých hercov - nehercov kto vyberá, tomu klobúk dole. Neviem sa vynadívať a vynapočúvať. Neskutočné čosi. Bylo to zajímavý, vole. (12.12.2015)

Banalita všednodennosti v socialistickém Československu aneb příběh o ničem a o všem. První lásky, první zaměstnání, rodičovská kárání. To není film, to je život. --- "Cos mu udělal, já jsem jeho nejlepší učedník! - Co bych mu udělal? - Nekecej! - Nic sem mu neudělal! - Já jsem jeho nejlepší učedník, cos mu udělal? - Nic. - Cos mu udělal?! - Fakt nic! - Počkej, počkej, ty mě nevěříš, jo? Ty mě nevěříš...vona mi nevěří, že já jsem nejlepší...Zdeňku! Zdeňku! Pojď sem! - Co je? - Řekni jim to? - Co jim mám říct? - No, co říkal mistr! - Vo čem? - No vo mě! - Že jsi namazanej." (06.01.2009)

Neuvěřitelně dravý film, který nepotřebuje konvenční stavbu děje, ale vystačí si s pozorováním. A pozorovatelem nesmírně silným (a rovněž krutým a ironizujícím) se zde ukázal být mladý Miloš Forman. Jeho pohled na hrdiny rozhodně není laskavý, ale má příchuť cynismu. Na krátké ploše bez hlavního děje vidíme zklamané postavy, střet generací a marné sny. Rebélie právě začínala - netrvalo to dlouho a česká nová vlna se proslavila i ve světě. (09.12.2005)

Dokumentaristicky a pritom neskutočne zábavne a nadčasovo podané pubertiacke roky, konflikty generačné, medzigeneračné, prvé lásky, rodičovské výsluchy a "rady do života". Akoby skrytou kamerou, nezúčastnene pozorujúcou svet okolo, podávaný starostlivo vyvážený príbeh. Nezabúda na nič, čo patrí k dospievaniu mladých ľudí. Prostredníctvom zachytení rôznych prostredí a nálad príbeh prestupuje atmosféra mestečka šesťdesiatych rokov, čo len umocňujú geniálne dobové songy Jiřího Šlitra. Príbehy učňa v samoobsluhe môžem sledovať znova a znova a vždy nájdem niečo nové. Čaro prirodzenosti, humor, atmosféra a obraz spolu s nevypovedaným presahom a vyznením len prostredníctvom zachytenia drobných epizód a banálnych, či rozumbradových dialógov radí tento film ku klenotom českej kinematografie. Pre mňa osobne patrí spolu s Láskami jednej plavovlásky a Taking off k najlepším Formanom. (13.09.2005)