Pach krve 4: Krvavý počátek

Dej postráda čo i len štipku logiky, o chovaní postáv ani nehovorím, to je infantilita na n-tú a tak amatérsky a nevierohodne zahrané obete som v žiadnom horore nevidel a tak nemáte na výber, musíte tým mutantom držať palce, nech už tie debilné čubky konečne sundajú. "Zaujímavá" scéna je, keď obete počujú, ako im mučia kámoša a oni sa pol hodiny dohadujú, či mu majú ísť pomôcť, alebo keď sa jedna z kočiek ponúkne, že je najlepšia lyžiarka, tak zlyžuje hory a privedie pomoc, nasadí si lyže a jej štýl lyžovania pripomína 5-ročné decko, ktoré prvý krát postavíte na lyže. Takýchto lahôdok je tu požehnane, jedna hviezda za koniec, ktorý potešil, inak strata času. Dokonca aj masky mutantov sú odfláknuté. (19.04.2015)

Zdeformovaní kanibalističtí vidláci se z lesa přesunuli do sanatoria, což je trošku škoda, protože ta příroda k nim tak trochu patřila. Nicméně psychiatrické léčebny bývají obvykle zaplněné, takže jídla byl dostatek a po zkonzumování všech pacientů už nezbývalo než čekat na bandu dementních výletníků, kteří by se dali přidat do guláše. A to čekání bylo asi největším kámenem úrazu, protože bylo až neúměrně dlouhé. Nicméně když se trojice lidojedů pustila do řezničiny, bavil jsem se královsky a žasl nad jejich vynalézavostí. Fondy mě pobavily ze všeho nejvíc. Nevím, jestli to byl prequel nebo sequel či jestli se jednalo o nějakou větev rodu nimordů z předcházejících dílů, ale každopádně se mi to líbilo. 60% (28.11.2013)

CITÁT - To je na nich fascinující. Necítí bolest.............. Ten příběh došel až k moc sadistickým scénám. Děj však zná každý. Parta mladých, dnes tak nečesky řečených teenagerů, si vyjedou do...... není to jedno kam? Hlavně že budou postupně umírat a to tou nejkrutější smrtí. Tak jo, naše skupinka si vyjede do hor. Už na začátku mě fascinovali, že všichni přijedou auty a maj už skútry připravené. Kde se tam ty skútry sakra vzaly? Ani jedno auto nemělo přívěs a hle pět skútrů, nádrže plné, jen nastartovat (to ještě startují) a jedéééém. Cestou zablouděj a hle přestanou fungovat telefony, ten zatracenej signál a to platíme takový prachy operátorům. No a tady to začíná. Vylezou na strom a uviděj chaloupku, co chaloupku, barák, co barák rovnou nemocnici. A v té nemocnici už dvacet sedm let žijí hlavní žrouti tohoto příběhu. Jsou sice špinavější než kanál, a celý od krve, ale vězte, že nemocnička je jako klícka. Dvacet sedm let staré prostěradla jsou jako nová, závěsy no to je radost pohledět, stěny jsou pavučinovzdorné, stará (27 let) vozítka pro invalidy mají chrom jen se blyští, světla a osvětlení krásně svítí a dokonce najdou třiceti letou whisky. Není ji náhodou o dvacet sedm let víc? Tohle nikomu prostě není divné? Tak jo, jen ať teenageřící chcípaj. Nechal bych chcípnout i štáb, si z nás prostě dělaj srandu. CITÁT - Zůstaneme tady, dokud nepřijde pomoc........... Už jsem dlouho nedal odpad. Je čas. (28.09.2012)

Už podruhé se mé zvrhlé nízké pudy nechaly zlákat Verbalovým komentářem k filmu, který se nachází zcela mimo můj obzor. A v obou případech se s plenkovým guru shoduji v hodnocení. Poprvé to byl kulturní šok a pět hvězdiček pro Studenou rybu, nyní jedna chudinka pro kravinu tak nehoráznou, že snad musí odbourat i fanoušky žánru. Moje hvězdička je ale zářivější než Verbalova. Zde jsou důvody (se spoilery): Především celý úvod filmu, který, odhlédnu-li od vší už zde vládnoucí stupidity, trapného dialogu a bezostyšně upřímné prvoplánovosti, je vcelku dosti působivě vystavěn. Lidské zrůdy v medicínském kriminále, osvobození, vzpoura podlidskosti, chaos, rozvrat, revoluce, tanec svobody, při němž náhle nevím, s kým jako člověk sympatizovat (motiv, s nímž pracuje Švankmajer v Šílení). K tomu oblíbené klišé v postavě krásné doktorky, která se chce nebožákům věnovat, klišé, se kterým revoluce naloží podle svého a doktorka, podrobena sama léčbě, elegantně odchází ze scény dřív, než si stačila vyžádat jejich karty (její poslední souvislá věta: „mohu vám pomoci!“). Se satrapou sanatoria je naloženo anticko-orientálním způsobem hodným jeho postavení. A teprve po těchto událostech titulky oznamují, že začíná film. Bezprostředně následuje („po 27 letech“) příjemná pornoscéna hezkých mladých lidí, která ve své uzavřenosti vyvolává dojem, že po oněch 27 letech konečně zvítězil komunismus, lidstvo se věnuje užitečným činnostem a všechno patří všem. Ale už ve chvíli, kdy kamarádka otevře dveře a rozvine se dialog, začíná to jít s celým filmem z velmi strmého kopce, kterýžto směr se už nezmění. Během toho dlouhého sešupu ještě mělo nějakou váhu: když parta vjíždí do sálu na invalidních vozících, čímž dochází k nereflektovanému „sblížení“ obou společenských poddruhů; vůbec, dokud nedojde ke střetu, je zajímavé dívat se na tu dvojpólovost; dále chytání se stébla „třeba se o něco řízl“; potom hezké finále křehké blondýnky, jakož i odkopnutí její hlavy jejím chlapcem při zděšeném úprku; podobenství politické situace západní civilizace, když ve chvíli, kdy žrouti uřezávají z živého člověka kusy masa, skupina dává hlasovat. No a vynikající poslední minuta blbého filmu: klišé klišé klišé šmik!, let vzduchem, náklaďák. A divák ví, že někde v lese sedí pod stromem nejlepší lyžařka. Co se mi ale z celého filmu líbilo nejvíc, je pohyb, s nímž jeden ze z cely se dostavších virginských bratrů udeří do červeného tlačítka otvírajícího všechny cely. Jaká pomalost bezstarostné moci, jaká nespěchavost, s níž celá trojice s obdivuhodnou samozřejmostí dospěje od vlastního osvobození k tomuto historickému okamžiku. Jaké suverénní gesto jakoby mimochodem provedeného jediného úkonu ruky kráčejícího! (06.11.2011)

Wrong Turn 4 má společného jen název a zrůdy, jinak zase úplně něco jiného. Sám sebe se ptám, má cenu vůbec čekat něco jiného? Brutalitou, krví a nechutností se Wrong Turn vyznačuje a to jsem dostal. Lepší než trojka rozhodně je, ale první díl netrumfne. Pro mě naprosto stejná úroveň jako díl číslo dvě, tak že jsem docela spokojený... 6/10 = 60% (26.10.2011)