Bez kalhot

Po dvou vážných filmech mi scénář připomínal dětskou omalovánku, ale je potřeba kvality mezi kalhoty? Že ve středu zájmu byla povedená "různá varietní čísla" většinou beze slov, není o čem příliš dumat. Přesto příběh neurazil, i když ukázal Ameriku takovou, jaká je. Mezi černými dvě bílé vrány, z nichž jedna - Amazing Magic Mike - si zaslouží svou samostatnou pořádnou naducanou velkohvězdu. Ten chlap má úžasný rajcovní šmrnc a ještě kupodivu i něco inspirativního v hlavě. I kdyby předváděl celých 110 min. pouze a jenom lascívní muskulaturní taneček, snímek stojí za pozornost. Už jen zvláštním tématem, který se netočí každý den. Channig mě ještě o to příjemněji překvapil, že nevsází pouze na své nesporné tělesné přednosti, jako producent docela zabodoval. ;-) (23.08.2012)

Magic Mike je striptér a knihy používá jen jako zátěž k narovnávání bankovek, které mu na place přihopkají v kuličce k obnaženému zadku. Tenhle snímek je Sodenberghovou satisfakcí všem ženám, které se s příteli/manžely/milenci dívají po nocích na nekonečné kriminálky a přisprostlé komedie s anorektickými blonďatými bohyněmi, v bikinách se producírujících po pláži: pokud vidíte tento snímek v dvojici s něžnou polovičkou, nemůžete pak na svalnatá těla hlavních hrdinů říci ani prd. Pro ženy s láskou, režisér. P.S. Pořád nechápu, proč mě to tolik bavilo, Stevene. (22.07.2012)

Uznávám, aby lesbu jako jsem já napadlo koukat na film o striptérech, co celou stopáž kvedlaj bimbasama a třepou zadky do rytmu s namaštěnými buchtami, je hodně divný :D Ne, vážně jsem tímto nezkoušela mou orientaci a můžu s klidem říct, že to na mě absolutně, ani ždibec nezapůsobilo. Příště se raděj podívám na porno. Můžu si totiž vybrat alespoň protagonisty a různých estrádních čísel se tam člověk taky hojně dočká :D (29.06.2015)

I když zde chasník Channing Tatum stále budí dojem hlavní postavy béčkového dramatu o mariňácích ve výcvikovém táboře, přeci jen jsem konečně zaznamenala světlejší chvilky v jeho projevu, zejména v humorných částech, o posunu v pohybových dovednostech nemluvě! I když kalhoty v názvu filmu nikdy nevěstí nic dobrého (viz "Příběhy kožených kalhot", "Sesterstvo putovních kalhot" :-)) a samo odvíjení příběhu by předvídal i největší prosťáček, přesto v něm bylo cosi, za co stálo ho vidět a dost se lišil od namistrovaného stylu režiséra, který má namistrované i příjmení, a ke kterému chovám zvláštní nedůvěru, přestože si v mém hodnocení nestojí úplně špatně. Takže, i když nepatřím do psychózového davu pištících bab pod pódiem a za tanga striptéra bych nezastrčila ani xeroxovou stovku, zřejmě bych se nebránila dát si to někdy ještě jednou, už pro tu zábavnou choreografii. (09.05.2013)

Anachronický a pritom súčasný, podľa ratingov pochválne ohlasy vyvolávajúci, ale predsa nezávislý a čo viac-rôznorodo interpretovateľný, taký je ďalší-subverzívny príspevok na tému "potlačovanie identity" od kráľa filmových prevlekov, ktorý sa po kauzálnych procedúrach účelne rozširovaného strachu v "Nákaze" opäť navracia k dezintegračným, avšak tu o dosť menej pesimistickým paralelám z "Girlfriend experience." V tomto prípade nejde o v ilúziach uväznenú eskortnú spoločníčku čo by odraz povrchnosti/otupenosti jednej generácie, ale o dvojicu atraktívnych chlapcov "z dola" ktorých sociálne/rodinné pomery nabádajú k príležitostným vystúpeniam v strip klube. Viem, znie to akokeby sa utváral ďalší hlupučký variant "Flashdance", ale ide len o prchavý dojem kedže sa tu stretávajú dve odlišné povahy ktorých spočiatku drži pohromade práve ono pódiové predvádzanie sa aby nakoniec aj tak došlo k predaniu štafety a následnému odlúčení ako pri seriózne mienenej športovej dráme. Pokúšavú neurčitosť posiľuje aj fakt, že diferenciácia rolí je tu asi to jediné jednoznačné, Adam-najskôr zdráhavý nýmand nikým nepoznaní, neskôr pravidelne drogami posilnení, sic ženami obdivovaní, no dlhmi zaťažení živel naivne veriaci v niečo, čo nemá dôstojnú budúcnosť a na druhej strane Mike-od prvej minúty idol/vodca tanečných čisel i párty záťahov ktorý po niekoľkých incidentoch, rozhovoroch, stretnutiach v srdci prebúdzu túžbu žiť inak. Ako už bolo v inom kontexte spomenuté-protiklady k sebe sa priťahujúce (tu bez akéhokoľvek gay iskrenia), rovnakú životnú daň splácajúce, ale napokon kľúčovými rozhodnutiami navzájom sa odlíšujúce. Zrozumiteľné a pritom vôbec nie jednoduché. Ostatné aspekty, či už formálne alebo obsahové sú len čisto autorským hrajkaním sa, ktoré hlavne priaznivci štýlu S.S. náležito ocenia. Dômyselné kompozície, prepínanie medzi jednotlivými prístupmi snímania, čo do obsadenia ženskej predstaviteľky atypická romantická línia kde sa objektom sympatii vyrysovaného fešáka stáva nevýrazné dievča až po ochotu vyjsť v ústrety aj "nehľadám tam niečo, čo tam nie je" divákovi a pritom ostať sám sebou. To sa často nestáva a ja zas preháňam. P.S. McConaughey konečne skóruje, jeho nabudený Dallas je doslova zlatým klincom večera. (31.08.2012)