Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Galt MacDermotHrají:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Claude Bukowski (John Savage) má brzy narukovat, a tak si chce poslední dny v civilu v New Yorku užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelová), která se mu okamžitě zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z party zjistí, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, jíž se Sheila účastní, ovšem jejich anarchistické chování vyústí v zatčení a soud. Mají na výběr třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně peníze nemají, ale Claude ano. Stačí pouze na kauci pro jednoho z nich, a tak od soudu odchází šéf hippies Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a skamarádí se i se Sheilou, jenže za dveřmi je strašák války ve Vietnamu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (685)
Vlasy jsem chtěl vidět už jenom proto, že je natočil Miloš Forman. Nicméně je třeba se připravit na fakt, že se jedná o muzikál a pokud Vám sedí sedmdesátková a osmdesátková muzika hippies generace, tak si to patrně i užijete. Já jsem s muzikou dost šíleným způsobem zápasil, ale jednotlivé postavy to perfektně vynahradily. Pan Forman totiž ani v tomto případě nezapomněl vykreslit pocity jednotlivých postav a tak, i přes pro mě nezajímavou hudbu, bylo na co koukat. Vrcholem je závěr, u kterého stálo tu hodinu a půl vyčkat. ()
Poutavý příběh, nádherný soundtrack a strhující závěr. Jenže Forman strádá v choreografii, v atmosféře a vůbec v dobovém zasazení a to nedokážu odpustit tím spíš, že se nejedná o originální počin. Písně jsou dokonalé, ale jsou jen poskládané za sebe tak, jak je fanoušci muzikálu očekávají a tak, jak mají a musí být. Ale chybí moment překvapení a dostávám jen božskou hudbu, kterou v této filmové podobě neberu. ()
Miloš Forman je stálym členom v rebríčku mojich najobľúbenejších režisérov. Mimoriadne talentovaný umelec, ktorý natočil viacero vysoko kvalitných filmov. Avšak, ako už napísal uživateľ Cival, aj majster tesár sa občas utne. "Vlasy" sú jeden protivný muzikál plný sfetovaných, špinavých, tupohlavých hippiesákov. Je mi to tak cudzia a odporná téma, že som sa nedokázal popri tom na nič iné sústrediť. Mal som chuť ich tam všetkých pozabíjať. Jednu hviezdičku dávam len z rešpektu k pánovi Formanovi a druhú za to, že takto ma už dávno žiadny film nedokázal nasrať. ** ()
Nikdy som nebol na muzikály, ale ako vždy je to o príbehu a tu navyše aj o pesničkách. Ak sa piesne vydaria a do filmu zapadnú ako tu, tak to môže zaujať. Forman to dokázal aj keď z toho hipies obdobia a použitých piesní ma bavili asi 3-4. Ostatné piesne dotvárajú atmosféru a posúvajú dej, ale sami o sebe nie sú pre mňa zaujímavé a počúvateľné. Z celého filmu ma najviac zaujala scéna na stole a hlavne skvelý záver, kde slová priateľ a priateľstvo dostávajú nový rozmer. West side story i Vlasy vidím kvalitatívne asi na jednej úrovni. 80%. ()
Patrně nejlepší filmový muzikál západní kinematografie (nemám přehled o východní muzikálové produkci, možná některé bollywoodské či tradiční asijské muzikály jsou mnohem lepší?) s angažujícím se přesahem a skvěle choreograficky ztvárněnými hudební čísly. Politický a protiválečný akcent filmu, který si už do svého názvu vetkl symbol svobodomyslnosti druhé poloviny 20. století - délku mužských vlasů. A Miloš Forman dokazující, že i muzikálem se dá názorově a myšlenkově mnohé sdělit. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (40)
- Vlasy se staly třetím režijním počinem Miloše Formana v jeho americké emigraci. Český rodák je natočil čtyři roky po oscarovém syrovém dramatu z psychiatrické léčebny Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). Může se zdát překvapivé, že právě on se ujal výsostně amerického tématu o generaci hippies protestující vůči válce ve Vietnamu. Navíc když se žánru muzikálu nikdy nevěnoval. Ovšem pomineme-li politický rozměr díla a jeho společensko-kritický apel, v jádru zůstává typické formanovské téma vzpurného mládí toužícího po svobodě a revoltujícího proti konzervatismu starší generace a institucionální zkostnatělosti. To je společné jak Vlasům a zmiňované adaptaci knihy Kena Keseyho, tak i snímkům, které Miloš Forman natočil v rané fázi své kariéry v Československu. (Letní filmová škola)
- Miloš Forman rád vzpomínal na spolupráci s "menším snědým mladíkem," který už na pohovoru vypadal na první pohled inteligentně. Byl to začínající dramatik Michael Weller, který pro režiséra později zadaptoval i Ragtime (1981): "Nikdy mi nevyhovuje scenárista, který prostě jen poslušně vykoná, co si přeju, protože já často nevím, co si přeju, dokud to neuvidím. Proto potřebuju silnou osobnost pro skutečný tvůrčí dialog. Michael měl vždycky svou hlavu a nevadilo mu, když jsme spolu občas byli na kordy." Největší zádrhel přišel, když se tandemu stále nedařilo vymyslet samotný závěr příběhu: "Oba jsme se zašprajcovali, byli čím dál sarkastičtější, až jsme na sebe nakonec otevřeně řvali. Ještě nikdy předtím jsem nezažil takovou bitvu. A když už jsme byli naprosto v koncích, najednou došlo uprostřed bouřlivé hádky k magickému propojení a oběma nám najednou vytanul stejný nápad: co kdyby si hlavní hrdina Berger prohodil místo s brancem Claudem? Zbytek scénáře jsme sfoukli za půl hodiny." (NIRO)
- I když je film inspirován divadelním muzikálem, liší se od sebe velmi výrazně. Film se od původního muzikálu rozchází v pořadí skladeb, v tom, která postava kterou zpívá i v samotné pointě. (don corleone)
Reklama